Můžete přiblížit, co funkce inspicientky obnáší?
Je to taková prodloužená ruka režiséra. Předávám jeho pokyny technikům, dílnám, do krejčovny. Mám na starosti koordinaci všech složek, aby do sebe vše zapadalo. Když například herec nemůže na zkoušku, musím to všem sdělit a upravit časový harmonogram. Mé místo je u pultíku v portálu vlevo vedle jeviště. V divadle musím být zhruba hodinu a půl až dvě hodiny před představením. Zkontroluji, jestli je správně postavená scéna, jestli jsou na svých místech rekvizity, zda vše drží tak, jak má. Aby například během představení něco na někoho nespadlo, zda se dveře otvírají tak, jak mají. Zkontroluji herce, jestli přišli. Když mi půl hodiny před tím, než se zvedne opona, někdo chybí, začínám mu volat a shánět jej. Musím si zkontrolovat, zda je na místě zvukař a osvětlovač. Hercům hlásím prostřednictvím rozhlasu do šaten a kuřárny, kolik času jim zbývá a asi tři minutky před začátkem je zvu na jeviště. Těsně před představením upozorňuji zvoněním diváky, že za chvíli začínáme. Než se zvedne opona, zjistím, zda jsou všichni ti, co mají, na jevišti. Počkám, až mi nahlásí inspektorka hlediště, že jsou diváci v sále, oznámím všem aktérům, že začínáme a opona může jít nahoru. Pak hlídám dění na jevišti a volám herce k výstupům. I když vím, že si vše hlídají sami. Mám na starosti také drobné ruchy za jevištěm, například výstřel, nebo třeba i pouštění dýmu.

Jaké jsou vaše pomůcky a v čem se hlavně musíte vyznat? Bez čeho se při své práci neobejdete?
Nějaké zvláštní pomůcky nepotřebuji – je to hlava, papír a tužka. První poznámky si dělám na zkouškách, kde, co má být a stát. Při zkouškách také hlavně sleduji text a napovídám, aby se herci mohli lépe soustředit na práci.

Už se vám stalo, že herec „zaspal" příchod na jeviště?
Občas se nějaký herec opozdí, ale zatím to vždycky dopadlo dobře a včas se našel. Od té doby, co jsem ve funkci, tak se rušilo představní jen jednou. Během inscenace se zranila herečka, to byla opravdu horká chvilka. Nejprve jsme představení přerušili. Omluvili jsme se diváků. Zavolali jsme samozřejmě lékaře. Ten rozhodl, že herečka nemůže pokračovat, divákům jsme se omluvili, poslali je domů a uspořádali náhradní představení.

Musíte často zachraňovat jako nápověda herce, kteří mají „okno"?
Každý herec to má jinak. Někteří mě tam mají jen pro pocit jistoty a během představení jim nahodím třeba jen jednu větu. Poznám, kdy mám napovídat podle prosebných očí, které začnou lovit v portálu. Druhá varianta je, že se z toho vylžou sami, protože ne vždy to jde napovědět tak, aby to divák neslyšel dřív než herec. Také se stává, že se herec pravidelně zadrhne na stejném místě. To si už během zkoušky označím vykřičníkem a raději to aktérovi nahodím předem.

Jaký je nejhorší sen inspicienta?
Ty sny všech členů souboru jsou si hodně podobné. Herci se například zdá, že se zvedne opona a on na sobě nemá kostým, neví, co má říkat. Inspicient neví, co se na jevišti děje, nikdy nebyl u zkoušky a režisér po něm chce, aby řídil představení…

Máte chuť si vyzkoušet režii, když jste ta prodloužená ruka režiséra?
Ne, takové ambice rozhodně nemám. Naopak obdivuji ty, co to dokážou. Ta prodloužená ruka režiséra mi zcela vyhovuje. Posloužit, pomoci a být platným kolečkem v soukolí.

Vizitka Hany Vonzino close Divadlo Šumperk. zoom_in Věk: 48 let

Rodina: Jeden manžel, dvě děti, bydlíme v Šumperku–Temenici

Narodila jsem se: Pocházím z Plzně a vyrůstala jsem ve Frýdku–Místku. Do Šumperka jsem přišla za prací po absolvování školy

V Divadle Šumperk jsem od: Poprvé jsem nastoupila v roce 1987, nějaký čas jsem pak ale hrála v Českém Těšíně, následovala dvakrát mateřská dovolená, mezi tím občasné hostování ve zdejším divadle. V nynější pozici jsem od ledna 2014

Působím zde jako: inspicienta, nápovědka a herečka

Proč jsem se rozhodla pro práci v divadle: Herectví mě lákalo od dětství. Asi tak od šesté třídy jsem chodila do dramatického kroužku. Po základní škole jsem se hlásila na konzervatoř v Ostravě. Po absolutoriu, už pak člověk nemůže dělat nic jiného. Po mateřské dovolené, když už člověk není mladý, ani krásný, jsem kývla na nabídku inspice. Byla jsem velmi ráda, že jsem se mohla vrátit k jevišti

Co se mi na Šumperku líbí či nelíbí: Na Šumperku se mi líbí, že je to malé město, do většího bych asi nechtěla. Uvědomila jsem si také hned, když jsem sem přišla po škole z Ostravy, že kdykoliv jsem si na severu Moravy umývala ruce, tekla černá špína. Zde si ruce nemusíte půl dne umývat a stále vypadají čistě a nejsou ulepené. A o čistém vzduchu ani nemluvím. Když se dnes vracím na Ostravsko k rodičům, tak ten rozdíl cítím

Na co se těším: Těším se na prázdniny (smích). V divadle se žije od premiéry k premiéře a těšíte se vždy na novou věc, která se začne zkoušet. Těším se na každou roličku, i když vím, že bude náročnější skloubit všechny tři funkce dohromady.