„Život za hradními branami v posledních více než sto padesáti letech přibližují fotografie a dokumenty, obleky a jídelní soupravy vězňů, uniformy a vybavení dozorců, vězeňské řády, ale i nepovolené předměty objevené u odsouzených," popsal náplň výstavy její autor, historik Zdeněk Doubravský.

Nejzajímavějším exponátem z hlediska návštěvníků je bezesporu lano, po němž se v roce 2000 Jiří Kajínek dostal z mírovské pevnosti, což se do té doby nikomu nepodařilo. Lano je spletené převážně z natrhaných kousků prostěradla a několika šňůr slepených izolační páskou.

K vidění jsou i papírové sáčky, jejichž výroba byla po dlouhá desetiletí součástí práce trestanců. Dnes už je ale lepení pytlíků minulostí. „Současní vězni zručně zhotovují dřevěné hračky do mateřských školek, nábytek do soudních síní a kanceláří a někteří z nich obstojně výtvarničí," uvedl Zdeněk Doubravský. Návštěvníci se o tom mohou sami představit v další části expozice.

Historie vězeňství na Mírově je dlouhá několik staletí. „Už na konci šestnáctého století bylo na Mírově vězení pro kněží, kteří byli nakloněni luteránství a kališnictví. V roce 1761 sem byla přeložena biskupská kněžská káznice," připomněl správce zábřežského muzea Karel Jedonek.

Jako těžký žalář slouží bývalý hrad od roku 1855, kdy byli na Mírov přeloženi vězni ze Špilberku. Za druhé světové války vězení využívalo gestapo.

Za mřížemi Mírova se v minulosti ocitlo i několik známých osobností, například prvorepublikový ministr obrany generál Jan Syrový, válečný letec britského královského letectva RAF František Fajtl, chartista Petr Uhl, ale i poslední komunistický prezident Gustáv Husák.

„Na Mírově si Gustáv Husák odseděl asi rok při komunistických čistkách, než byl přeložen do Leopoldova. Zajímavé je, že později se na Mírově ocitl spisovatel Vladimír Škutina za to, že snižoval vážnost právě Gustáva Husáka, tehdy už prezidenta," poukázal na paradoxy dějin Karel Jedonek.

Doslova celý život v různých rolích pak na Mírově prožil Augustin Mrha. Místní rodák se stal nejprve vězeňským lékařem a potom dokonce ředitelem věznice. Po druhé světové válce byl obviněn ze spolupráce s gestapem, odsouzen a uvězněn právě na Mírově, kde nakonec i zemřel.