„Živly patří k horám. Tady se stále honí mraky, je tady čistý vzduch, voda. Proto jsme se letos rozhodli pro živly,“ zdůvodnil zadání sochařského sympozia šéf Spolku pro rozvoj Rejvízu Stanislav Turek.

Sochaři měli i v den vernisáže plné ruce práce. „Ještě mám dvě hodiny, to stihnu. Za pět dní se nedá stihnout dílo, které potřebuje měsíc. Vše se dělá ve zkratkách, ale snažím se co nejvíc,“ prohlásil Jiří Rozehnal, který se ve svém díle zhostil všech čtyř živlů. Rozehnal je zástupcem ředitele jedné ze škol ve Frýdku Místku a sochařinu bere jako relax.

„Živly jsem vtiskl na stěny jehlanu. Nejlepším vodítkem pro dílo mi byly psychologické atributy, které osobnosti vnímají jako oheň, vodu, vzduch a zemi. Nikdo nejsme jen oheň nebo jen voda, osobnosti se prolínají a proto i živly zasahují jeden do druhého,“ vysvětlil svou práci Rozehnal.

S dokončením mu přitom pomáhal sochař Tomáš Cidlík, který už vyrobil řadu proslulých rejvízských židlí, které znázorňují štamgasty penzionu Rejvíz.

Před chatou Svoboda dostal svou podobu i nejvyšší vládce živlů v řeckém pojetí: bůh Zeus. Mimo téma, na přání sponzora, vznikla socha rytíře. Obrovskou pozornost poutaly prazvláštní lavice. Jana Vytřasová vytesala odpočinkovou lavici, na které vlk brání vlčici se třemi mladými. Polák Jan Wajkack vytesal do lavice lesní vílu. Její silueta slouží jako opěradlo. Pro odpočinek vytesal i křeslo. „Je to krásné. Za vším je vidět hodně práce,“ ocenila zručnost a fantazii sochařů Marie Lukešová z České Vsi.