Od patnácti let se pohyboval mezi třemi ochotnickými soubory najednou, v současné době vede Divadelní studio D 123 při Divadle Šumperk. Hra Obraz se v jeho režii se úspěšně představila na 76. ročníku Jiráskova Hronova.

V šumperském divadle režíroval studiovou inscenaci Švédský stůl a pohádku Krakonoš a duch. Patří k těm šesti hercům, kterým ředitel divadla neprodloužil smlouvu na příští sezonu.

Rozhovor

Jak hodnotíte krok ředitele divadla René Sviderského, který se rozhodl rozloučit od příští sezony s polovinou souboru?
Jeho krok je naprosto legitimní a v podstatě správný. Jako ředitel divadla má na takový postup plné právo. S čím bych ale docela polemizoval, je fakt, že nechá odejít celou polovinu souboru. Na naše místa mají přijít noví mladí lidé z JAMU, i to je velmi zajímavý počin pana ředitele. Problém vidím v kompaktnosti a souhře souboru při tvorbě dalších inscenací. Bude trvat minimálně jednu sezónu, než se herci navzájem poznají a budou plně pracovat "jako jedna duše". Jak se však už umělecké vedení divadla zmínilo, po roce chce obměnit i zbylou, druhou polovinu současného souboru, takže přijdou další mladí a noví. Z původního souboru tu už nezbude nikdo. Přitom se souboru vedlo velmi dobře, o čemž svědčí řada ocenění.
Petr Komínek je v širší nominaci na cenu Thálie za mužský herecký výkon, Olga Kaštická byla v nominaci na stejnou cenu před rokem. Bohdana Pavlíková získala třetí místo za herecký výkon na prestižním festivalu České divadlo 2007. Inscenace Jitřní paní získala na stejném festivalu třetí místo za divácky nejúspěšnější inscenaci. Olga Kaštická dostala Cenu Olomouckého kraje za nejvýznamnější kulturní počin v oblasti divadla za rok 2007.
To jsou důkazy, že není třeba tak razantního kroku, jakým je letošní výměna jedné poloviny a v příštím roce výměna druhé poloviny souboru. Já osobně bych na místě ředitele obměnil tři, možná čtyři herce a dál bych stavěl na úspěších divadla, které jsou nepřehlédnutelné a pro Šumperk významné.

Co bude konec angažmá znamenat konkrétně pro vás? Už máte představu, jak budete situaci řešit?
Šumperk byl pro mě klíčovým místem v herecké kariéře. Teď nevím, co bude. Pan ředitel mi sice nabídl jiné místo, ale má i jinou zájemkyni na tento post, a tak se musí teprve rozhodnout, komu to místo přidělí. Pokud to nebudu já, patrně budu nucen odejít jako řidič linkového autobusu. Nic jiného mě totiž nenapadá. Po aktivních devíti letech u divadla jako herec bohužel nic jiného neumím. A že bych nezůstal u divadla dál, to je pro mě zatím opravdu nepředstavitelné. Divadlo, dnes už hlavně Divadlo Šumperk, je pro mě velmi citová záležitost. Ukončení činnosti v něm bych mohl - bez patosu - přirovnat ke ztrátě jakékoliv další umělecké motivace.

Asi všichni v divadle věděli, že změny se chystají. Tušil jste, že i vy budete mezi těmi, komu vedení neobnoví smlouvu? Počítal jste s tím, anebo to byl blesk z čistého nebe?
Byl to blesk z čistého nebe. Je pravda, že jsem se už dávno zabýval myšlenkou, skončit s herectvím. Mé myšlenky směřovaly k režii a k utváření profilu divadla. Přesto jsem nečekal, že to musí být už letos. Ani jsem nebyl ředitelem osloven na případnou režijní spolupráci, ani třeba pro klubovou scénu, pro kterou jsem v Divadle Šumperk udělal řadu významných věcí.

Jak vlastně dnes herecké smlouvy vypadají? Je pravda, že o divadelních prázdninách zůstanou herci bez gáže?
Herecké smlouvy jsou v Šumperku zatím opravdu uzavírány na deset měsíců (od 1.září do 30. června), pak jsme nuceni jít na dva měsíce do evidence úřadu práce, neboť nemáme žádný jiný příjem. Říkám zatím, protože se objevují návrhy, aby herci dostávali zaplaceno za nastudování role a pak za jednotlivá představení. Osobně bych to považoval za konec souboru v Divadle Šumperk. Herci ztratí veškeré jistoty živobytí. Nedostanou-li roli, nebudou mít z čeho žít. Dostanou-li v sezóně samé malé role, budou mít mnohem méně peněz než jiní s velkými rolemi.
Argument, že by herci měli možnost přivýdělku jinde, jsou v šumperských poměrech nereálné. Nejsme ani v Praze, ani v Brně. Tady není rozhlas, filmové ateliéry, castingové agentury a podobně. Navíc vytíženost šumperského herce je taková, že není čas jezdit dvakrát týdně za prací do Prahy nebo Brna.
A jestli má někdo představu, že herci mají velké peníze, je to omyl. Průměrného českého platu zdaleka nedosahují. Mohu říct, že některé prodavačky jsou na tom mnohem lépe než šumperští herci. Ti si musejí sami platit zdravotní a sociální pojištění a to jsou velké částky.