Výstava pokračuje až do 16. října, otevřena je v pondělí a středu od 8 do 17 hodin a po dohodě i v úterý a pátek.

A co je k vidění?

Například originální pergamenová a na svou dobu nezvykle česky psaná listina z roku 1562, jíž císař Ferdinand I. přijímá Šumperk mezi královská města a slibuje, že ho nezastaví ani neprodá.

„My, Ferdinand z Boží milosti volený říšský císař, po všechny časy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmatský král….“ Tak začíná text, který si každý může ve vitríně přečíst, pokud zvládne těžko čitelné písmo. Na listině je také první vyobrazení šumperského městského znaku. Připojena je k ní i pečeť a o dvě vitríny dál leží i originální pečetidlo z roku 1562. Ve své době bylo ověřením pravosti listiny, podobně jako dnešní úřední kulaté razítko.

„Vůbec nejstarší a také vystavená šumperská listina je o víc než sto let starší. Zástavní držitel Bludova Beneš z Valdštejna v ní roku 1438 stvrzuje, že na věčné časy upouští od vybírání poplatku za osazování nových šumperských konšelů. Zároveň potvrzuje, že ves Temenice patří k Šumperku,“ říká archivářka Jana Morávková.

K vystaveným zajímavostem patří i pergamenová listina u roku 1691 z Loštic, která v minulosti, když už pro majitele byla zřejmě bezcenná, sloužila jako přebal knihy.

Úsměv vzbuzuje pergamen z roku 1565 z Bludova, kde Bedřich starší z Žerotína uděluje poddaným právo odúmrtí. To znamená, že mohli dědit majetek po předcích. A co za to? Roční poplatek ve výši celé jedné slepice a dvou vajec.

Všechny staré listiny, které šumperský archiv má, prošly v uplynulých dvou letech rukama restaurátorů. Jejich práci například v podobě fotografie původní proděravělé listiny či rozpadlé pečeti v sousedství výsledného díla výstava také předvádí.

Představena jsou i prastará pečetidla a fotografie pečetí obcí našeho okresu včetně těch, které dnes už neexistují - na příklad někdejší Štolnavy, jejímž zbytkům se dnes říká Prameny.

Nejstarší listiny, které šumperský archiv opatruje, zůstaly v krabicích v temnu archivních skladů. Jednu z nich, tu vůbec nejstarší, uvidí návštěvníci alespoň na fotografii. V rukou ji mohli držet i husité, kdyby se k ní dostali. Pochází ze Zábřehu a je z roku 1411.