Právě na Stříteži vyprávěl hajný Gustav Kořínek o lišce malíři Stanislavu Lolkovi, který si u něj odbýval lesnickou praxi. Lolka vyprávění inspirovalo k sérii kreseb, těch se později chopil Rudolf Těsnohlídek, ale děj zasadil do myslivny poblíž Bílovic nad Svitavou, kterou důvěrně znal.

„K práci na plastice mě inspiroval Luděk Štipl z loštického sdružení Respekt a tolerance. Ten se mimo jiné zasloužil i o vybudování Naučné stezky lišky Bystroušky, která začíná u místní synagogy. Napsal pro mě také příběh o chování pravnuček slavné Bystroušky,“ řekl řezbář.

Pravnučky nezkrotné lišky, které v okolních lesích stále žijí, jsou podle příběhu stejně sečtělé a mazané jako jejich slavná prababička. Sledovaly v protisměru značky naučné stezky a ty je dovedly až do Loštic, kde propadly kouzlu tvarůžků. Jejich prababička kradla šunku a jitrnice, dnešní lišky jdou zejména po syrečkách.

Benešova socha je symbolicky zhotovena ze dřeva lípy, která stála u hájovny ve vesničce Veselí. Liška drží v tlapkách proslulý loštický pohár, který si „vypůjčila“ z muzea, a z poháru čouhá ukradená jitrnice. Na slavnou operu, kterou o Bystroušce napsal Leoš Janáček, upomíná na podstavci kousek partitury vyvedené ve dřevě.

„Sochu budu dokončovat před zraky návštěvníků ještě při červnových Slavnostech hudby a tvarůžků. K vidění ale bude už v sobotu 29. května během turistického Pochodu za loštickým tvarůžkem. U mého ateliéru totiž bude jedna z kontrol, kde účastnící pochodu dostanou razítko,“ zve Jaroslav Beneš.