Pokud patří pozemek městu nebo městské části, případně má městská část pozemek svěřený městem ve správě, namiřte na konkrétní místní úřad. Většinou jde o Odbor životního prostředí nebo Odbor správy majetku, který má ve správě daný pozemek. Může pak odsouhlasit zábor daného pozemku za výhodnějších podmínek, než je vyhláškou stanovený místní poplatek za užívání veřejného prostranství.

Samotný souhlas je pak nutné formou žádosti předložit na Odbor správy majetku, spolu s výpisem z listu vlastnictví a snímkem katastrální mapy s vyznačením předpokládaného rozsahu záboru, v případě právnické osoby i výpisem z obchodního rejstříku, a dále čestným prohlášením žadatele, že vůči městu nemá žádný závazek po lhůtě splatnosti.

Druhů semen, která lze nakličovat, je nespočet. Důležitý je samozřejmě i správný postup nakličování.
Žito, oves nebo proso. Zdravé a chutné klíčky

V žádosti je třeba uvést účel, k jakému bude pozemek sloužit, a dobu trvání záboru. Tak to alespoň běží podle legislativy, ale zkušenosti jsou i s mnohem jednodušším průběhem. „Pokud jde o zábor pozemku dlouhodobý či trvalý, řešte nájem formou nájemní smlouvy nebo věcným břemenem,“ doporučuje Radka Pokorná z veřejně prospěšné společnosti KOKOZA. Nemělo by vás překvapit, že podmínky pronájmu či záboru se liší v jednotlivých městech i městských částech. Budete-li mít štěstí, možná získáte pozemek k užívání za symbolickou částku, nebo dokonce bezplatně.

Čím více roste poptávka po komunitních zahradách, tím jsou podle Radky Pokorné úředníci vstřícnější. „A dobrým spojencem při jednáních může být i úředník, pod kterého spadá Místní agenda 21, v níž se objevuje budování zelené infrastruktury,“ přidává doporučení. Právě komunitní zahrady, stejně jako zelené střechy, terasy, balkony a vnitrobloky jsou součástí zelené infrastruktury.

Co zahrada přinese

Pokud je majitelem vašeho vyhlédnutého dvorku či vnitrobloku jediný člověk, může jít zdánlivě o nejjednodušší variantu získání souhlasu. Nejlepší je připravit si celý koncept zahrady a formulovat konkrétní přínosy konkrétní zahrady pro místní komunitu. Důležité je umět dobře argumentovat, co zahrada majiteli přinese – například že odpadne péče o zeleň, o kterou se postarají sousedé, místo bude více sledované sousedy, kteří tam pěstují, a přispěje to i ke snížení potenciální kriminality. Zároveň je dobré počítat s určitými omezeními, která může majitel od „komunitních zahradníků“ požadovat, jako je například zajištění pravidelné péče profesionálním zahradníkem.

Křehký salát, klíčící fazolky, květy cuket, jahody, květiny, to všechno mizí v jejich bezedné tlamě.
Škůdci na zahradě. Mnoho slimáků, hodně starostí

Komplikovanější může být přesvědčit členy společenství vlastníků nebo bytového družstva. Bude nutné získat souhlas většiny členů na jeho mimořádné či pravidelné schůzi. I na takovou schůzi se musíte skvěle připravit, mít jasné argumenty, být připraven na skeptiky a sousedy zaujmout a přesvědčit. A držet se hesla trpělivost růže přináší. Což platí hlavně pro komunitní zahrady ve vnitroblocích, které chtějí využívat všichni obyvatelé vnitrobloku. Práce s komunitou je časově náročná, a čím víc bude vnitroblok odpovídat představám většiny obyvatel, tím lépe bude fungovat.

Jak najít vlastníka

Pokud jste našli pozemek, u kterého není na první pohled jasný majitel, mrkněte na iKatastr.cz. Stačí zadat hledanou adresu, ta se vám najde na mapě a vy jednoduše zjistíte majitele pozemků. Pokud nemáte zkušenosti s hledáním majitelů nemovitostí, bude tato stránka pro vás příjemnější než nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK. A jestli chcete mít vyhledávání vždy po ruce, aplikaci iKatastr si stáhněte.

Roste jako plevel v příkopech, na mýtinách a v polostínu na neudržovaných zahradách.
Šťáva z čerstvé kopřivy vám vrátí chuť k jídlu, tlumí i únavu

Jak se z parkoviště stane zahrada
Když se chce, zazelená se i parkoviště. Ještě před pár lety v polootevřeném vnitrobloku v pražských Nuslích parkovala auta. Sousedé z několika obytných domů se rozhodli neutěšený prostor proměnit v zelenou oázu. Do projektu Vnitroblok Mečislavova se podařilo zapojit i firemního partnera, díky vyššímu rozpočtu tak vznikla komunitní zahrada s dvaceti vyvýšenými záhony, s trvalkovými záhony a jedlými keři. Úpravou prošly povrchy, aby se zde bez obav mohly pohybovat děti, autům se vyhradil pro parkování menší prostor. Zároveň byla zahrada vybavena mobiliářem k sezení, ale i kompostérem. I po několika letech vnitroblok aktivně žije, v zimě se v něm bruslí, pořádají se slavnosti. Sousedé o vnitroblok pečují a postupně doplňují jak rostliny, tak mobiliář.