O velikonoční neděli nese slavnostní průvod s korouhvemi a hudbou ozdobenou sochu Krista zpět do farního kostela na slavnostní mši.
Průvod mezi obcemi jde asi tři kilometry. „Provází je dechovka, je to v rytmu, dokráčí tam i ti, kteří už moc nechodí. V průvodu bývá někdy padesát lidí, někdy stovka,“ řekl Eman Mikoška, který má v posledních letech organizaci akce v Bělkovicích na starosti.

Děvčata problém sehnat nebývá, spíš se předhánějí v tom, která čestnou úlohu zastane. Jejich úkolem je získat sedm mládenců.
„Asi nejsložitější z procesu bývá přesvědčit děvčata, která mají na starosti kroje. Na sobotu i neděli jsou jiné, těch sedm sukní, nebo kolik jich mají děvčata na sobě, se musí nažehlit, nazdobit. Je to hodně ruční práce. Druhý krizový bod je sehnat dechovku. Mládenci, kteří hrávali na dechové nástroje, už dnes mají vesměs přes sedmdesát. Dechovek, které byly schopny zahrát, bude stále méně. Kéž by jim všem sloužilo zdraví a mohli jsme i v příštích letech na tuto akci pozvat,“ poznamenal Mikoška.

V minulosti se obyčej konal v řadě farností na Hané, například v Horce, Cholině, Senici, Slatinicích nebo Drahanovicích. Dnes se kromě Bělkovic-Lašťan a Dolan koná ještě v Bohuňovicích a jejich místních částech.
Vznik tradice nelze jednoznačně určit. Pravděpodobně jde o lidovou reminiscenci na středověké uctívání kříže, které se v baroku rozvinulo do lidových slavnostních procesí a postupně se stalo součástí velikonočních lidových tradic.
