Pokud Poláci budovanou dálnici S8 skutečně protáhnou z Klodzka na hranice, až sem by měla být hotová do roku 2030. Poláci v říjnu zatím vybrali zhotovitele prvních tří kratších úseků mezi dolnoslezskou metropolí Wroclawí a Klodzkem.
Na Šumpersku by polská dálnice přinesla velké komplikace v podobě zvýšení dopravy. A na to stávající komunikace rozhodně nejsou připravené.
Jednou z takových obcí jsou například Olšany, které leží na křižovatce dvou důležitých cest. Jednak spojují Hradec Králové a Ostravu, navíc se zde spojuje také silnice druhé třídy z Hanušovic do Jeseníku.
„Doprava je tady už nyní úplně otřesná. Problém není ani tak v Olšanech, jako v Klášterci. Silnice se tam proplétá mezi rodinnými domy, které se otřásají kamionovou dopravou,“ popsal před časem starosta Olšan Aleš Janderka.
Pozitivní je, že na šumperské straně se staví alespoň obchvat Chromče, který odvede dopravu z křižovatky Loučení na nově budovaný nájezd, který bude součástí čtyřpruhovéhu průtahu od Šumperka do Zábřeha. Uleví se tak nejen Chromči a Bludovu, ale i obcím na alternativní trase - tedy Vyšehoří, Postřelmůvku a Rovensku.
Průtah z obchvatu Postřelmova na křižovatku Loučení má být podle aktuálního letáku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozněný v příštím roce. Během října už byla hlavní část trasy vyasfaltována.
Podobné problémy řeší i v sousedních okresech, kudy bude směřovat silná tranzitní doprava. Česká strana totiž se čtyřproudovkou, která by nahradila klikatou a úzkou státovku I/43 z Dolní Lipky přes Lanškroun na Svitavy, nepočítá. V plánech je pouze moderní dvouproudá přeložka této silnice, která by obchvaty obkroužila města a vesnice na trase. A to ještě jen možná a někdy: Je pouze ve fázi studie, v nejbližších letech ŘSD podle nedávného vyjádření její výstavbu nechystá. Není tu podle silničářů dostatečný provoz, aby si urychlenou výstavbu zasloužila.
Sčítání dopravy tomu dává za pravdu, provoz na I/43 od Svitav na polské hranice odpovídá velmi slabě vytížené silnici I. třídy. Otázkou však je, co by s provozem udělala polská S8, která by přitáhla tranzit.
Podívejte se na intenzitu dopravy na silnicích v západní části Olomouckého kraje:
close
info
Zdroj: Zdroj: ŘSD
zoom_in
Mapa intenzity dopravy na Šumpersku.
Problémem I/43 však také je její členitý charakter plný převýšení a zatáček. Oblast Králicka a Lanškrounska je kvůli tomu jedna z dopravně neojdříznutějších oblastí východních Čech.
Psali jsme již:
Ministr dopravy Martin Kupka ale obavy obcí ze zvýšeného provozu na trase I/43 po dostavbě polské S8 na české hranice vyvrací. Podle něj tranzit z Polska bude přednostně směřovat na naši D11 k Trutnovu a odsud kolem Hradce na D35, nebo naopak od Katowic přes Ostravu po D1. „Neočekáváme, že by se po polské dálnici S8 valily proudy kamionů k nám. Nebudou mít důvod,“ tvrdí Kupka.
V ujišťování ministra Kupky o tom, že tranzit z Polska na jih bude směřovat primárně po D11, je však pikantní fakt, že Poláci svou část dálnice navazující na českou D11 narozdíl od nás již dostavěli. Hlouběji ve vnitrozemí jim chybí dodělat jen asi 15 km, zatímco v Česku dálnice končí u Jaroměře, 40 km před hranicemi.
Poláci v říjnu vybrali zhotovitele celkem tří úseků jižně od Vratislavi. Informoval o tom server zdopravy.cz. „Vládní program výstavby státních silnic do roku 2030 zahrnuje i realizaci další trasy S8 z Kladska do Boboszowa a na hranice s Českou republikou,“ cituje server polskou obdobu Ředitelství silnic a dálnic GDDKiA.
Generální ředitel českého ŘSD Radek Mátl se ale vyjádřil odlišně. Ze strany Polska podle něj zatím záměr výstavby rychlostní silnice až na české hranice potvrzen nebyl.
Uvažovaná trasa dvouproudé přeložky I/43 z Lanškrouna do Dolní Lipky (pro větší rozlišení rozklikněte):
„Zatím je to podle mých informací pouze v úvahách. Ale my se chceme na tuto situaci připravit a v současné době se zpracovává technická a vyhledávací studie s cílem nalézt vhodnou trasu napojení na stávající kapacitní dálniční a silniční síť. A to buď na I/44 a nebo na D35,“ řekl pro server zdopravy.cz Mátl.
V jeho vyjádření se ale skrývá naděje, že tranzit z Polska by mohl být převeden ze současné I/43 na budovanou dálnici z Mohelnice kolem Bludova na Šumperk, čímž by se Lanškrounu i celé I/43 ulevilo.
Uvažovaná trasa dvouproudé přeložky I/43 z Mladějova od D35 do Lanškrouna (pro větší rozlišení rozklikněte):
Zatímco z křižovatky v Bukovicích u Štítů k nájezdu u Postřelmova, odkud by doprava pokračovala dále na Olomouc, je to jen zhruba 15 kilometrů, ze Štítů po uvažované přeložce I/43 k Moravské Třebové na dálnici D35 skoro dvakrát tolik.
Na trase současné I/43 Dolní Lipka – Svitavy – Brno stát najisto plánuje jen výstavbu kapacitní propojky mezi D35 u Moravské Třebové a D1 u Brna. Stále však není rozhoduto, zda půjde o plnohodnotnou dálnici, nebo jen o klasickou nedělenou silnici se střídavým třípruhem. Čtyřpruh je jasný v jižní části kolem Brna, v severní části od Svitávky směrem k Moravské Třebové se však plány neustále mění. Poslední rozhodnutí expertní komise ministerstva dopravy bylo, že zde postačí třípruh, proti tomu se však nedávno postavil ministr dopravy Martin Kupka s tím, že se má projektovat čtyřpruh v celé délce propojky D35 a D1. Nový název silnice I/73 namísto původního dálničního označení D43 však zatím zůstává.
Provoz na stávající I/43 z Brna do Svitav je na celé délce až do Svitav mnohem silnější než na pokračující části I/43 ze Svitav přes Lanškroun a Králíky k polským hranicím.
Pozn. red. Upravili jsme poslední dva odstavce, kde bylo kvůli neustále se měnícím plánům ŘSD nepřesně uvedeno, že v severní části I/73 půjde o třípruhovou komunikaci, nikoliv o dálnici. Čtenářům se omlouváme.
