Mince z období Rakousko-Uherska, kterou možná někdo vhodil do studny pro štěstí, ale i střepy pivních lahví z první republiky, jimiž si připíjeli na zdraví naši předci, nebo tesák ze 17. století.

Archeologové společně s dobrovolnými hasiči podnikli v sobotu unikátní výpravu do minulosti a prozkoumali dno historické studny na Horním náměstí v Přerově.

Hasiči v akci

Nejnáročnější úkol měli hasiči, kteří museli nejprve odčerpat ze studny vodu. Práce jim zabrala několik hodin.

„Po odkrytí víka jsme připravili kotevní body, abychom si vytvořili kladku a mohli se s pomocí navijáku spustit dolů a připravit techniku na odčerpání a likvidaci vody,“ líčil náročný zásah velitel Sboru dobrovolných hasičů v Přerově Petr Štěpánek.

Hasiči přepouštěli vodu přes retenční nádrž, aby viděli, jestli spolu s ní nenasáli i hodnotnější předměty. Po odčerpání byl na dno čtrnáct a půl metru hluboké studny spuštěn jeden z hasičů, který prostor prozkoumal.

Jeho kolegové pak nahoře vyzvedávali předměty, jejichž identifikace se zhostili archeologové a historici.

První nadšení zavládlo poté, co objevili zrezivělé torzo tesáku, pravděpodobně ze 16. až 17. století.

„Organická část rukojeti už není zachována, ale je dobře vidět silný hřbet tesáku - jeho hrot byl zřejmě v minulosti odlomen. Na dně byly nalezeny i dřevěné konstrukce původního zařízení studny a desky ze záklopu,“ popsal archeolog Zdeněk Schenk.

Dendrologický výzkum dřevěného prvku, jenž byl pravděpodobně součástí konstrukce studny, by mohl podle historika Petra Sehnálka pomoci určit stáří studny.

Studna vydala poklady

„Minimálně zde mohou být zbytky nádob, kterými tehdy lidé nabírali vodu, ale i předměty z kovů,“ nastínil očekávání Petr Sehnálek.

Studna vydala díky několikahodinovému úsilí hasičů doslova poklady - ze dna se tak vynořily části hrnců, ale i střepy originální pivní láhve s nápisem

„Zemánek hostinský Horní Moštěnice,“ nebo láhev z první republiky se jménem prostějovské likérky.

Archeolog Zdeněk Schenk, který se nechal sám spustit na dno studny, ale našel také dochovaný dvouhalíř z období Rakousko-Uherska - konkrétně z roku 1893. Badatelé ale doufají, že se jim podaří nalézt i doklady nejstarší historie Horního náměstí - studna byla totiž vybudována v době, kdy město vlastnil Vilém z Pernštejna.

Dva a půl metru usazenin

„Dno je zanesené dvěma a půl metry usazenin a byl bych rád, kdybychom provedli snížení sedimentů na původní hloubku studny. Ve výzkumu bychom tedy chtěli dál pokračovat na jaře, kdy budou lepší klimatické podmínky,“ doplnil Zdeněk Schenk.

Ke studni na Horním náměstí se prý váže legenda O zlatém kaprovi, která se podle přerovského patriota a badatele Václava Martínka, jenž bydlel v domě s č. p. 33, mezi místními tradovala.

I kdyby se ale zlatého kapra nakonec nepodařilo objevit, jedno je jisté - ze studny na Horním náměstí pili zcela jistě vodu jak učenec, lingvista a přerovský rodák Jan Blahoslav, který bydlel na Horním náměstí, tak i učitel národů J. A. Komenský.