Nemocí od klíšťat přibývá. Za pět let došlo k více než stoprocentnímu nárůstu

Nemocných, kteří se touto zákeřnou chorobou nakazí, přitom přibývá. Podle aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu jich loni bylo 774. Jejich počet přitom v posledních letech roste. Ještě v roce 2015 jich bylo pouze 355.

Pneumokokových nemocí ubylo. Důvodů může být více, i koronavirus

Zdroj: DeníkNemocnost podle zprávy byla nejvyšší za posledních osm let. Nárůst mohl být způsoben mimo jiné teplejším počasím posledních roků, které svědčí jak klíšťatům, tak venkovním aktivitám lidí. Ale i tím, že je proti nemoci stále očkováno jen minimum lidí. „Průměrná proočkovanost v České republice byla 29 procent,“ uvádějí autoři zprávy Hana Orlíková, Patrik Lenz a Jan Kynčl.

„V Čechách se zatím očkování příliš neprosadilo. Ve srovnání s Německem,(43 procent) nebo Rakouskem (85 procent), je prevence zatím nedostatečná,“ informovala nedávno mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová. Pouze menšina těch, kteří se nakazili, se léčila doma. U většiny z nich byla nutná hospitalizace. Pět lidí pak loni nemoci podlehlo.

Zákeřná ptačí tuberkulóza: Odhalit nemoc byl oříšek, léčba trvala měsíce

„Nejvyšší nemocnost byla v Jihočeském kraji, následuje kraj Vysočina, Pardubický kraj a Olomoucký kraj,“ uvedli autoři zprávy. Z okresů jsou nejrizikovější České Budějovice, Žďár nad Sázavou, Šumperk a Praha.

Nejen klíšťata

A jak se onemocnění vůbec pozná? První fáze probíhá zpravidla bez výrazných příznaků. Může se objevit zvýšená teplota a bolesti kloubů a svalů. Po pěti až deseti dnech může nastoupit vysoká horečka, bolest hlavy, zvracení, poruchy spánku, křeče nebo poruchy vědomí.

Nemocných na tuberkulózu loni mírně přibylo. Nejvíce postihovala muže

Ne vždy ale jsou za onemocněním klíšťata. „K přenosu viru na člověka může dojít i pitím nepasterizovaného mléka od hospodářských zvířat,“ uvedla Petra Kottová z laboratoře Synlab.