Více než polovina světové populace bude do roku 2035 klasifikována jako obézní nebo s nadváhou. To znamená více než čtyři miliardy lidí, přičemž nejvíc se to dotkne dětí a dospívajících. Největší nárůst počtu obézních hrozí africkým a asijským zemím. Zabránit tomu může jen to, že státy přijmou opatření proti tloustnutí. Upozorňuje na to Světová federace obezity.

Podle jejího prezidenta Louise Baura musí vedení států po celém světě jednat hned. „Je to jasné varování,“ uvedl. Pokud totiž situaci řešit nebudou, přinese to obrovské náklady na léčbu a sociální výdaje.

Naučit se zdravě jíst

S nadměrnými kily navíc bojuje i Česko. Jak pro Deník uvedl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, v Česku trpí obezitou až pětina populace. „Zejména u dětí a mladistvých je důležité zvyšovat zdravotní gramotnost a získávat zdravé stravovací návyky, které si ponesou v životě, a předejdou tím některým chronickým onemocněním v budoucnu,“ podotkl.

Čechy trápí epidemie nadváhy a obezity
Česko svírá epidemie nadváhy. S kily navíc zápasí šedesát procent populace

I proto se podle něj vláda v programovém prohlášení zavázala podpořit zdravé stravování ve školách. „Ministerstvo zdravotnictví spolu se Státním zdravotním ústavem pracuje na strategii zdravého stravování ve školách, zdravotnických zařízeních nebo domovech pro seniory,“ dodal.

Mnohdy se jedná o potíž celé rodiny. „Modelem dítěti jsou rodiče. Častým problémem je nejen špatná skladba jídelníčku, ale i takzvané jídlo navíc,” uvedla psycholožka a dietoložka Iva Málková z organizace STOB.

Trend tloustnutí dětí posílila pandemie covidu, kdy nechodily do školy ani se moc nestýkaly venku. Podle aktuální studie České obezitologické společnosti je u nás přes šestnáct procent dětí s obezitou. Její závažná forma pak sužuje 54 procent z nich. Pro srovnání, v roce 1991 obezitou trpělo jen něco málo přes tři procenta dětí.

Nové terapie

Ty nejobéznější jsou na tom podle lékařů tak, že pro ně bude nutné použít nové možnosti terapie jako chirurgickou nebo farmakologickou léčbu. Důležité je její včasné nasazení. Jak ale odborníci upozorňují, současnou farmakoterapii obezity nehradí veřejné zdravotní pojištění. Apelují, aby se to změnilo.

Jak uvedl předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti a primář dětského oddělení v Nemocnici Ostrava-Vítkovice Jan Boženský, zřetelně narůstá i počet dětí s prokázaným metabolickým syndromem. „Ten výrazně zvyšuje riziko dalších komplikací v dospělosti,“ zdůraznil.

Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie a vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie IKEM
Nemůžou za to, že jsou tlustí. Obezitolog z IKEM vysvětlil, kdy to lze říkat

Rostoucí a neléčená obezita totiž může vést k vysokému krevnímu tlaku či cukrovce. Důsledkem bývají také nádorová a kardiovaskulární onemocnění či deprese. Zatímco u běžné populace k těmto chorobám mnohdy dochází až po padesátce, u obézních mnohdy už kolem třicítky. V důsledku to zhorší kvalitu života i zkrátí jeho délku.

Obezita může způsobit problémy kupříkladu i těhotným ženám, které podle výsledků nedávné španělské studie mají až o třetinu vyšší riziko, že nedonosí dítě. Jak uvedl lékař Tomáš Bagócsi z kliniky Reprofit, vysoký počet obézních se promítá i do oboru asistované reprodukce. „Obezita rodičů ovlivňuje léčbu už od prvopočátku, včetně její úspěšnosti,“ tvrdí.

Obezita
Obezita je definována jako BMI (Body mass index, poměr výšky a váhy) vyšší než třicet, obezita druhého stupně BMI nad pětatřicet a obezita třetího stupně BMI nad čtyřicet.