Lidé pandemii covidu psychicky ustáli, přesto přibylo depresí, ukázal průzkum

Mezi zdravotníky, kteří museli při největším náporu covidových pacientů vyhledat odbornou psychologickou pomoc, patřila i sestra Lenka Konečná. Ta pracuje na jednotce intenzivní péče ve VFN, kde denně umírali lidé s covidem.

„Loni na podzim jsme byli plni sil. Měli jsme pocit, že to zvládneme, postupem času ale práce narůstala. Byli jsme v panice, co když to nezvládneme, co když nebude dost lůžek a nebudeme se moci o lidi postarat,“ předeslala Konečná a přiznala, že si prošla i vlnou deprese.

„Měla jsem pocit, že moje práce ztrácí smysl, všechno je zbytečné a že lidé stejně umřou. Stálo mě strašně sil přijít do práce. V covidu jsem nechala kus sebe,“ popsala těžké okamžiky zdravotní sestra. Jelikož její osobní a rodinný život přestal prakticky existovat, využila nabídky psychosociální podpory od vedení nemocnice, což jí velice pomohlo.

VFN v Praze potřebuje investice. Babiš: Na tuto nemocnici se zapomnělo

Do průzkumu se spolu s ní zapojilo dalších 3600 lékařů a sester, přibližně třetina z nich pak nemoc covid-19 prodělala. „Stejně jako u běžné populace i lékaři nejčastěji pociťují po prodělání onemocnění vyčerpání a nadměrnou únavu, je jich zhruba polovina,“ sdělil Radek Ptáček z Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK.

Podle něj zhruba 12 procent respondetů trpí vysokou a střední úzkostností, s mírnou úzkostností jich je dokonce přes 40 procent. „Přestože jde o mírnou úzkost, může je omezovat v práci i soukromém životě. Zaznamenali jsme i vyšší míru depresí,“ řekl Ptáček.

Nových pacientů moc nepřibylo

Výzkumníci také popsali fenoménem takzvané „mozkové mlhy“. Jde o stav, kdy po prodělané nemoci covid-19 lidé stále pociťují únavu až vyčerpání nebo nesoustředěnost.

Druhá část výzkumu se zaměřila na pacienty psychiatrické kliniky, jejich psychický i tělesný stav a vztahy s rodinou a finanční nebo pracovní situaci. Do studie se jich zapojilo přes tisíc v průměrném věku 41 let, kteří v loňském roce vyhledali zdravotní péči nebo jim lékaři předepsali léky, čtvrtina z nich prodělala covid-19.

Studie odhalila, že se snížil počet vyšetření v psychiatrických ambulancích i množství hospitalizací v léčebnách. Odborníkům se lidé svěřovali hlavně po telefonu. „Neznamená to ale, že pacienti měli méně péče. Vyšetření méně nebylo, přibylo ale méně nových pacientů,“ vysvětlila Jitka Soukupová, zástupce ředitele ÚZIS.

Psychoterapeutka Petra Wünschová: Z koronavirové krize se děti jen tak neoklepou

Podle psychiatrů se může skrytá nemocnost projevit s odstupem času. I tak přednosta Psychiatrické kliniky VFN Martin Anders sdělil, že výsledky průzkumu je příjemně překvapily. „Někteří respondenti uvedli, že v souvislosti s pracovní situací vnímají pandemii pozitivně, více než poloviny lidí se nedotkla vůbec,“ zdůraznil.

Přesto výrazně vzrostl počet lidí s těžkými depresemi. Z tisícovky respondentů jimi v současnosti trpí zhruba deset procent, dalším dvaceti procentům lékaři diagnostikovali mírnou až střední depresi. Zhruba 3,5 procenta lidí trpí vysokou mírou úzkosti i ta se může negativně odrazit v kvalitě života.

Antidepresiva ovlivňují imunitní systém

Počet vydaných receptů na medikamenty se meziročně zvýšil o pouhá dvě procenta, loni jich lékaři napsali přes 2,6 milionu. Zajímavé je, že pacienti, kteří dlouhodobě užívají antidepresiva, mají po prodělaném covidu mnohem nižší výskyt komplikací. „Stále více se ukazuje, že antidepresiva skutečně ovlivňují imunitní systém a zabraňují vzniku postcovidových následků,“ podotkl Anders.

Koronavirus způsobil úzkosti a obavy z budoucnosti. Psychiatři zažívají nápor

Další průzkum chystají lékaři na září. „Zdá se, že po psychické stránce jsme situaci docela dobře zvládli. Až na nárůst těžkých depresí zatím nemá pandemie na naše duševní zdraví dramatický dopad,“ dodal Ptáček.