Zánět na žlučových cestách způsobil u novorozeněte, že žluč z jater neodtékala tak, jak správně měla. Holčička začala ubývat na váze, zežloutlo jí bělmo očí i kůže a měla problém s trávením, který signalizovalo i nafouklé bříško. První operaci provedli lékaři u Esterky v 61. dni jejího života – ta zajistila průtok ve žlučovodech. Ale bohužel i přes to byla následně nutná transplantace jater. Nový orgán od dětského dárce Esterka dostala v 17. měsíci života.

Celý proces transplantace nebyl vůbec lehký, tím spíš, že pár dní poté přišly komplikace, i když je to u takto těžké operace celkem běžné.

Třináct dní se neprobouzela

„Po transplantaci Esterka ležela na resuscitačním oddělení v pražském IKEMu a mohla jsem za ní docházet pouze přes den. Stav se nejdřív vyvíjel dobře, takže ji převezli na JIP do Thomayerovy nemocnice, ale bohužel osmý den po transplantaci došlo k trombóze jaterní žíly a celý koloběh se opakoval,“ vypráví maminka Hanka Štíbrová.

Venkovní inhalace založené dr. E. Slánským kolem roku 1950. Jednalo se o seance v bílých kápích kolem mís, z nichž vystupovaly páry.
Plivátka, ochranné pláště a zpěv. Tak vypadaly lázeňské inhalace před sto lety

Ester byla v umělém spánku a třináct dnů se nedařilo ji probudit, ale naštěstí se to po třetím pokusu povedlo. Dál už se potom vše vyvíjelo dobře, takže Paní Hanka s holčičkou po měsíci mohly z nemocnice domů, lékařům je nesmírně vděčná.

Špatný sen v mlze

Jak bylo u toho všeho mamince? „Je to těžko popsatelné. Zpětně to vidím jako špatný sen v mlze, ze kterého se spíše vynořují ty dobré okamžiky. Pokud vám pár dní po narození oznámí diagnózu, o které nemáte ani páru, a dohledáváte na internetu, co že vlastně atrézie žlučových cest je, jaká je míra přežití, co vše může následovat, velmi to zamotá hlavu. Zdravotníci se sice snaží poskytnout informace, mozek to ale přijímá pomalu. Pořád doufáte, že se stane zázrak a odejdete zítra domů a bude vše v pořádku,“ popisuje mladá žena.

Trochu absurdní příběh

To, jak se maminka s tehdy čtyřletou Esterkou nakonec dostaly do lázní, zní trochu jako příběh z Kocourkova. Se získáním pobytu to bylo víc než složité – v prvním roce po transplantaci totiž dítě vůbec nesmí do kolektivu, takže ošetřující hepatolog maminku s dcerou nemohl doporučit k lázeňské léčbě. Jenže současně ministerstvo zdravotnictví nabízí pacientům pobyt pouze v prvním roce po transplantaci.

Jan Procházka je dnes v poměrně dobré kondici.
Jak dát poškozené plíce po covidu do pořádku? Příběh muže, kterému pomohly lázně

„Měly jsme nakonec ale paradoxně štěstí v neštěstí, protože jsme dostaly lázně na Esterčin atopický ekzém,“ popisuje paní Hanka svůj absurdní zážitek, který měl dobrý konec.

Za čtyři týdny zázračné pokroky

„Než jsme v roce 2019 přijely do dětské léčebny Miramonti v Luhačovicích, byla Esterka po-važována skoro za autistu. Mentálně byla na úrovni dvouletého dítěte, a měla celkově opož-děné chování. Do pobytu v lázních například nechodila na nočník, ale po čtyřech týdnech v lázních zvládla nočník bez problému. Pro předchozí odborníky byla Ester při cvičení jedno-duše neohrabaná, ale díky výbornému přístupu fyzioterapeutů tady na Miramonti zvládla pak nejen kotoul, ale i skupinové cvičení,“ pochvalovala si po lázeňském pobytu pan Hanka. Lázně přispěly také u holčičky k úplnému vymizení atopického ekzému a pár měsíců po nich se ek-zém neobjevoval. Dnes už se objevuje jen velmi zřídka.

Vincentka nikomu neteče do vany

„Jakýkoliv pobyt v kolektivu je pro dítě přínos. Má spousty stimulů pro to, aby se vyvíjelo, zlepšovalo, okoukávalo od ostatních, co samo ještě nezkusilo,“ hodnotí maminka další přínos pobytu v lázních. Ester po transplantaci byla po dobu dvou let spíše izolována. Je jedináček, a i když se rodiče doma snažili, pobyt v kolektivu to nemohlo nahradit. „V domácí léčbě nikdy nedocílíte takových výsledků jako v léčebně. Nikomu z nás nevyvěrá pramen Vincentky do vany a fyzioterapeutem také nejsme každý. Neříkám, že domácí léčba není dobrá. Něco opravdu doma praktikovat můžete, ale nikdy nedosáhnete takové intenzity, pravidelnosti a plné péče jako v lázních,“ dodává paní Hanka.

Paní Janě se zrak zhoršoval od dětství až k současným 11 dioptriím na dálku. Proto pravidelně nechává kontrolovat oči svého syna Matěje.
České děti čelí epidemii krátkozrakosti. Záchranou jsou speciální brýlové čočky

Jak s dítětem do lázní (radí MUDr. Jana Rydlová, ředitelka dětských léčeben Lázně Luhačovice, a. s.)

Současná medicína umí kromě léků využít také blahodárných účinků lázní, které si lze pro nemocné dítě aktivně vyžádat u pediatra. Ten vypisuje Návrh na lázeňskou péči na základě indikačního seznamu, který určuje jak často a kolikrát na ni má pacient nárok. V Luhačovicích se u dětských pacientů léčí sice především nemoci dýchacího ústrojí, ekzémy či nemoci zažívacího traktu a další onemocnění, nicméně základem je komplexní lázeňská léčba. V praxi to znamená, že pokud je k nám dítě zasláno na léčbu, jeho celkový stav při vstupní prohlídce projdeme z více možných úhlů a věnujeme se i přidruženým diagnózám, které lze u nás léčit. Následně lázeňskou léčbu nastavíme tak, aby malému pacientovi pomohla celkově zlepšit jeho stav, a to i po přidružené psychické stránce.