Vystudovanou knihovnici Annu (71) už od dětství trápil silný sezonní kašel, který se vracel v půlročních intervalech. Jelikož se z rodných Krušných hor kvůli práci přestěhovala do Prahy a později do Kutné Hory, své obtíže dlouho přičítala znečištěnému ovzduší. Před čtyřmi lety si však její nejstarší syn všiml, že kašel nabral na intenzitě a neodezněl ani po půl roce.

„Praktická lékařka si mě ani neposlechla a opakovaně mi doporučovala, ať si koupím lék na odkašlávání,“ vzpomíná Anna s oprávněným rozhořčením: „Syn mi proto v Praze zařídil vyšetření přímo na plicním oddělení.“

Podle odborníků může až 450 tisíc jedinců v České republice žít se zatím nediagnostikovanou chronickou obstrukční plicní nemocí.
O ohrožení svých plic nevědí statisíce Čechů. Rakovinu může způsobit i práce

Řada vyšetření odhalila adenokarcinom, zhoubný nádor o velikosti vlašského ořechu, rostoucí ve spodním laloku jedné Anniny plíce.

Když člověka zasáhne podobná zpráva, často začne přemýšlet nad tím, proč ho stihl takový osud. „Jako mladá jsem se naučila kouřit. Sice jsem s tím sekla už v roce 1985, ale kromě toho bylo dřív běžné, že kouřili skoro všichni a všude – takže jsem byla kouřem doslova obklopená,“ přemítá Anna. 

Výčitkami svědomí však netrpí, protože podezření u ní padá i na genetickou výbavu. „Dědičnost v mé diagnóze určitě sehrála svou roli: další čtyři členové naší širší rodiny onemocněli rakovinou, i když jinými typy,“ vysvětluje.

Za deset týdnů o pět centimetrů

Od prvního vyšetření v Praze uběhly necelé tři měsíce, než se paní Anna ocitla na operačním sále v Thomayerově nemocnici v Krči. „Při operaci se ukázalo, že byl nádor mnohem větší, než jak se jevil na základě prvních vyšetření. Jenom za těch deset týdnů se zvětšil ze tří na osm centimetrů v průměru. Bůhví, jak by to celé dopadlo, kdybych tehdy váhala ještě déle a nedala na radu svého syna,“ vzpomíná Anna.

Drobnou komplikaci na cestě k plnému zdraví přinesla Anně epidemie covid-19, ale jakmile lockdowny pominuly, začala pravidelně plavat, a znovu tak najela na svůj obvyklý sportovní režim.

V týdnech po operaci musela začít posilovat plíce prostým nafukováním gumové rukavice, skutečný posun k normálnímu, zdravému dýchání však podle svých slov zažila až později, v péči fyzioterapeutky: „Cvičila se mnou takzvanou Vojtovou metodou, ta mě doopravdy rozdýchala!”

Na klinickou studii hned kývla

Když Anně nabídli v Thomayerově nemocnici účast na klinické studii s novou léčbou - imunoterapií, okamžitě kývla. Říká, že skutečným darem pro ni byla spolupráce s lékařem Liborem Havlem, vedoucím klinických studií na pneumoonkologické ambulanci nemocnice. Imunoterapie nevpravuje do těla jedy, které se snaží rakovinné buňky rozežrat, jak to podle Anny dělá chemoterapie.

Imunoterapie se naopak snaží aktivovat imunitní systém pacienta tak, aby dokázal rakovinné buňky správně identifikovat a sám zneškodnit. Mezi její hlavní výhody tedy patří, že má pro řadu pacientů mírnější vedlejší účinky.

Pokud bojujete se závislostí na cigaretách, existuje spousta důvodů, proč tento boj nevzdat. Zároveň si však zkuste sáhnout do svědomí, zda nemáte ještě jeden – pravděpodobně rizikovější – problém, kterým je potlačování emocí.
Když už kouříte, šlukujte. Za vznikem rakoviny mohou být potlačené emoce

„Na imunoterapii jsem chodila každé tři týdny po dobu jednoho roku,“ popisuje Anna, jak tato léčebná metoda vypadá pro pacienta samotného. „Před každým podáním léčby mi odebrali krev, a pak jsem strávila asi dvacet minut na kapačce. Probíhalo to bez jakékoliv nevolnosti, ale musela jsem začít brát další léky na podporu funkce jater, ledvin a štítné žlázy.“

V Annině případě však nešlo vyhodnotit vedlejší příznaky imunoterapie, ve stejné době se totiž potýkala s covidem-19, což ovlivnilo celkovou kondici jejího organismu.

Jedna pilulka místo kapačky

Anna popisuje imunoterapii s nadšením a přála by si, aby se podobně citlivá léčba stala dostupnou pro všechny onkologické pacienty. „V současné době chodím na kontrolu jednou za půl roku a v budoucnu už budou stačit jenom roční kontroly. Přijde mi šílené, že někdo musí podstoupit sérii chemoterapií nebo ozařování se všemi jejich dopady. Přitom léčba rakoviny jde rychle dopředu a někomu stačí místo kapačky dokonce jenom jedna tableta,“ konstatuje Anna.

Pomyslnou třešničkou na dortu pak pro ni zůstává fakt, že jí tuto moderní cílenou léčbu plně hradí zdravotní pojišťovna.

První cigaretu si mladí Češi zapalují mezi patnáctým a osmnáctým rokem.
Nevyzpytatelná rakovina plic: Některé kuřáky zabíjí, jiným se vyhýbá

Dnes je Annina rakovina v remisi, její organismus tedy nejeví žádné známky nádorového onemocnění. Úspěch léčby mimo jiné připisuje i své schopnosti najít na všem negativním alespoň špetku něčeho pozitivního: „Rakovina se nesmí brát tragicky, zpátky už ji vzít nemůžete. Měla jsem to štěstí, že jsem se dostala do rukou doktora Havla, kterému jsem mohla plně důvěřovat.“

Podle Anny je zásadní, aby se uměli ozvat ti, koho jejich blízcí nutí stát se pasivními kuřáky: „Ostatně si myslím, že je pro lidi kouření něco jako berlička, kterou se snaží kompenzovat nějakou svoji slabost. Buďte sebevědomí a cigarety zahoďte!“

 Nejčastější zhoubné nádory
- Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi nejčastější zhoubné nádory u nás patří nádory tlustého střeva a konečníku, prostaty, prsu u žen a nádory průdušnice, průdušek a plic, které dohromady tvořily téměř polovinu (49,0 %) všech zhoubných nádorů diagnostikovaných v ČR v roce 2018 bez diagnóz nemelanomových kožních zhoubných nádorů.
- Každý rok onemocní zhoubným nádorem průdušnice, průdušky a plíce 6600 osob.
- Nejvýraznější rozdíl v trendu mezi muži a ženami pozorují lékaři právě ve zhoubném nádoru průdušnice, průdušky a plíce a zhoubném nádoru hrtanu. Zatímco u mužů dochází v posledních letech u obou diagnóz k výraznému poklesu, u žen je naopak patrný výrazný nárůst.