Příběh Orfidea se začal psát v roce 2007. Zpočátku fungoval jako občanské sdružení, které dávalo práci lidem se sníženou pracovní schopností. Navlékali korálky, vyráběli hračky, ale také poskytovali náhradní plnění velkým společnostem, které by jinak podle zákona musely samy zaměstnávat postižené, ale nemají pro to zázemí.

„V době, kdy se nám podařilo získat zakázku Jablonexu, jsme měli kolem dvou stovek zaměstnanců,“ uvedl jednatel Zdenek Stabrava.

Převážná většina z nich měla nějaký tělesný handicap. Protože na zaměstnávání zdravotně postižených lidí přispívá stát, pobíral Orfideus peníze ze státního rozpočtu.

Soud nyní řeší, zda na ně měla firma nárok a zda je jednatelé správně použili. Podle čtrnácti bodů obžaloby tomu tak nebylo a Stabrava s Kysučanem se dopustili podvodu. Problematické jsou hlavně darovací smlouvy, které Orfideus sepisoval se svými zaměstnanci a podle nichž se mu formou darů vracela třetina z vyplacených mezd.

„Darovací smlouvy vznikly z iniciativy zaměstnanců. Díky úpravě zákona v roce 2008 jsme na tom nebyli dobře a chtěli jsme zavřít,“ popsal situaci Kysučan. Pracovníci se prý proto sami nabídli, že než aby přišli o práci úplně, budou raději na chod společnosti přispívat ze svého.

„Darovací smlouvy nejsou nic protizákonného a dochází k nim z důvodů, aby se udržela zaměstnanost. Je evidentní, že nikdo z obžalovaných si nežije nad poměry a nejezdí v mercedesech,“ zdůraznil Stabravův obhájce Petr Dítě.

Spíše než o samotné dary se ale soud zajímal o to, zda peníze z nich Orfideus řádně zdanil. K tomu však v té době nedošlo a u finančního úřadu tím na nějaký čas vznikl dluh.

„Finanční úřad neměl povědomost o existenci darovacích smluv a tyto příjmy nebyly zdaněny,“ popsal situaci krajský státní zástupce Karel Studený. Zároveň však dodal, že jednatelé nejsou stíhání pro daňový delikt. Problémem je ale to, že bezdlužnost je nutná k čerpání státního příspěvku na zaměstnávání postižených, který firma dostala a který činil přibližně dva miliony korun. Nezaplacení daně včas bylo podle obhájce jen nepochopením, kdy se má daň platit.

„Prokazatelně probíhalo jednání mezi mým klientem a finančním úřadem o tom, že daně zaplatí,“ řekl Dítě. Také Kysučanův obhájce potvrdil, že společnost daňové přiznání podala a daně zaplatila, jakmile ji na to finanční úřad upozornil.

Předseda senátu Eduard Ondrášek jednání odročil. Oba obžalovaní se cítí nevinní. Firmu prý nerozjeli pro vlastní obohacení, ale spíše proto, aby pomohli lidem s handicapem.

„Zaměstnávali jsme tyto lidi, abychom jim umožnili pracovní rehalibitaci. Jsem hrdý na to, že jsem tyto lidi zaměstnával,“ řekl soudu René Kysučan.