„Projevů bossingu byla řada. Od nesmyslné kritiky, křiku, nadávek, ponižování, ignorace, po strhávání osobního příspěvku či nerovné zacházení,“ popsala Hana Hošková, jak vnímala jednání ze strany své nadřízené.

Podle jejích slov se bývalá ředitelka chovala nestandardně ke všem zaměstnancům.

„Vždy měla někoho, kdo byl nejvíc neoblíbený. Šikanovala ho do té míry, že se ten člověk rozhodl raději dobrovolně odejít. Za dobu jejího působení v muzeu byly i pokusy o sebevraždu,“ řekla žena, která z muzea odešla poté, co jí exředitelka neprodloužila smlouvu.

Na čtvrtečním jednání u jesenického soudu představily strany dohodu o smíru, kterou soud následně schválil. Podle ní muzeum zašle své bývalé zaměstnankyni písemnou omluvu, omluvný text uveřejní též v tisku.

„Nahlédl jsem do spisu i do výpovědí. Z toho jsem usoudil, že bychom se za to jednání měli omluvit, byť jsem nebyl jeho svědkem. Zvláště, pokud se žalobkyně vzdala všech svých finančních nároků,“ řekl nynější ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka Pavel Rušar, který do funkce nastoupil začátkem listopadu.

Podle svých slov oslovil zaměstnance muzea, zda by instituci hájili.

„Všichni odmítli ve prospěch bývalého vedení vypovídat,“ poznamenal.

Šlo mi o omluvu a ta přišla

Hana Hošková považuje smírné řešení za vítězství zdravého rozumu a spravedlnosti. „Od začátku tohoto sporu mi šlo o omluvu a ta ze strany nového pana ředitele přišla. Vážím si jí,“ řekla bývalá zaměstnankyně.

Je jí však líto, že omluvu neslyšela od své někdejší nadřízené.

„Myslím, že bývalá ředitelka by měla být potrestaná. Nevzdávám se do budoucna možnosti, že bych v tom sporu nějak pokračovala přímo vůči ní. To ale záleží na vývoji situace,“ dodala.

Veronika Rybová na funkci ředitelky rezignovala v létě. Z Jesenicka se odstěhovala. Čtvrtečního soudního jednání se neúčastnila. Deník se ji pokusil telefonicky kontaktovat, avšak neúspěšně. Při předchozím líčení nicméně uvedla, že se nemá za co omlouvat.