Vietnamských dealerů drog v kraji přibývá

V čem se liší vietnamský a český majitel pěstírny nebo varny?
Vietnamská komunita je nesmírně adaptabilní, dokáží se všemu přizpůsobit a touze po zisku obětuje opravdu hodně. Mají úplně jinou mentalitu než my. Když vidí, že nějaký Vietnamec během krátké doby vydělal peníze distribucí drog, jdou do toho bez velkého rozmýšlení hned taky a vůbec neřeší, že je to trestné. Jsou prioritně zaměřeni na obchod a co největší a nejrychlejší zisk. Češi, kteří vyrábějí a prodávají drogy, je také velmi často užívají, to se však o Vietnamcích zcela říct nedá. Pro ně je to v první řadě dobrý byznys.

V pěstírnách a varnách zaměstnávají často až v nelidských podmínkách své krajany. Setkali jste se s tím také?
Osoby zabývající se pěstováním indoor konopí na tržištích cíleně vyhledávají mladé lidi, kteří do České republiky právě přiletěli z Vietnamu. Přijeli sem pro to, aby něco dokázali. Po příletu k nám mladíci zjistí, že nemají žádné peníze, práci ani bydlení a jsou zoufalí. Pak se nechají najmout do pěstíren jako zahradníci. Obvykle dostávají okolo tisíce eur měsíčně. Od rána do večera nedělají nic jiného, než se starají o rostliny. Dostanou přesné rozpisy, kdy a v jakém množství mají dávkovat závlahu, hnojiva, kolik hodin na jaký výkon svítit a když to pečlivě dodržují a neodhalí je policie, dá jim šéf jednou za čas ještě odměnu navíc. Po celou dobu z pěstírny nevycházejí ven. Přežívají v koutě na matraci a jsou závislí na přísunu potravin. Rodině se pochlubí, jak výborně se jim u nás daří, ale co skutečně dělají, to už neprozradí.  Vydělají si tady oproti domovu značné peníze, přesto se ale domů po čase vrátit odmítají. Životní úroveň je u nás totiž diametrálně odlišná. Například průměrná měsíční mzda ve Vietnamu dosahuje v přepočtu jen asi okolo jednoho tisíce korun.

Dříve se na ně obvykle přišlo kvůli černým odběrům elektřiny. Pořád za energie neplatí?
Dnes už za odebranou elektřinu bez problému zaplatí desítky tisíc měsíčně, aby na sebe zbytečně neupozorňovali. Stavebními úpravami záměrně snižují stropy v halách třeba jen na jeden a půl metru, aby byly účty za energie co nejnižší. Do hal různé velikosti obvykle umístí okolo tisíce až 1 500 rostlin. Nešetří ani na pěstebních substrátech, používají drahý biosubstrát. Marihuana z asijských pěstíren je navíc velmi silná. V rostlinách, které pěstují Češi ve venkovních podmínkách je okolo tří procent látky THC. Rostliny z tzv. indoor pěstíren v sobě mají až 18 procent THC.

Letos v únoru jste v herně v Mohelnici odhalili vietnamské dealery pervitinu. Kde všude měli zákazníky?
Herna byla jen jakousi zástěrkou pro prodej drog, zásobovali z ní hned několik měst současně. Pro pervitin si tam jezdili další dealeři z Olomouce, Prostějova, Šumperka a Moravské Třebové. Vietnamci drogu nevyráběli přímo v Mohelnici, ale vozili si ji odjinud. Někteří dealeři od nich měli díky velkým odběrům mimořádně výhodnou cenu. Za gram jim platili jen okolo 500 korun, i když běžná cena na černém trhu je zhruba od tisícovky do 1 700 korun. Například muž z Prostějova tam obden jezdil pro 50 gramů drogy, během dvou dnů ji bez problému dokázal na Prostějovsku prodat. Dealeři byli většinou Češi a Vietnamci se s nimi domlouvali česky. Po zatčení nám ale vždycky tvrdí, že česky nerozumějí a tak musíme zajistit tlumočníka. Účast tlumočníka v průběhu trestního řízení je finančně nákladná. Trest si odpykávají v českém vězení, které je pro ně velký překvapením z hlediska podmínek. Nemusejí pracovat, mají pravidelný spánek a stravu. Během pobytu ve vězení mnozí přiberou několik kilogramů. Nejlepším řešením by bylo, aby trest vykonali ve Vietnamu, kde jsou ve věznicích daleko horší podmínky.

Řešíte stále případy, kdy lidé udají souseda kvůli pěstování několika rostlin konopí na léčivé masti a tinktury?
Ze zákona se to musí řešit, i kdyby tam nějaký senior měl jen jedinou „kytku", protože i jedna je nelegální. Po odebrání vzorků a rozborech se vyhodnocuje, jestli se jedná o přestupek nebo už o trestný čin. Při zásazích nás občas překvapí, jak moc je Haná úrodná. Z jedné zahrádky na Olomoucku jsme například sklízeli obrovské čtyřmetrové rostliny, připomínaly už stromy. Avií jsme odvezli přes 200 kilogramů zelené rostlinné hmoty. Seniorka tvrdila, že si to pěstuje pro sebe. Ve skutečnosti tato marihuana patřila vnukovi, který ji měl pro vlastní potřebu a vrstevníky. Lidem, kteří si pěstují konopí na léčebné účely, se často stane, že jim těsně před sklizní někdo rostliny přes noc ukradne. Stejně tak do míst, kde dochází k výrobě metamfetaminu, násilně vnikne jiná skupina, která sebere výrobci drogu a často i fyzicky napadne majitele varny. Takové případy lidé na policii neoznamují. Na černém trhu to funguje tak, že ve chvíli, kdy někoho zatkneme, se okamžitě najde nový dodavatel. Všude v Olomouckém kraji je bohužel marihuany i pervitinu pro zákazníky pořád dost. Dá se říci, že páchání této trestné činnosti není dominantou vietnamské komunity, ale je pravdou, že oproti dřívější době se začínají více prosazovat na trhu.