Na  Klappenrothovu manufakturu není hezký pohled. Ruinu připomínající stavení vypadá, že každou chvíli spadne. Rozbitá okna a díra ve dveřích dokumentují stav budovy. Deníku se podařilo na místě zastihnout majitele nemovitosti Karla Šašinku, který v polorozpadlé stavbě střídavě bydlí. „Tady žádná manufaktura nikdy nebyla. Budova byla postavená až o rok později, než se spustil provoz manufaktury. Můžu to doložit," uvedl starý muž žijící v obrovském nepořádku, který číhá hned za prkny podloženými dveřmi. „Dvakrát jsem žádal o peníze na opravu této památky a ani jednou mi nebylo vyhověno," dodal Šašinka.

Majitel památky Karel Šašinka má trvalé bydliště v Brně, s památkáři již léta nekomunikuje. Bývalou manufakturu vlastnila jeho rodina již za socialismu, památkou byla prohlášena v roce 1958. Karel Šašinka na opravy objektu peníze nemá, o čemž svědčí i exekuce uvalená na jeho majetek. Podle památkářů budova vyžaduje celkovou obnovu včetně zajištění statiky, rekonstrukci střechy a výměnu vnějších i vnitřních omítek. To představuje náklady v řádu milionů korun. Objekt se nyní nachází na seznamu nejohroženějších nemovitých památek v Olomouckém kraji. Pokud by šel do dražby, Národní památkový ústav se jí účastnit nebude. „V době, kdy se snižuje rozpočet, si takovou investici rozhodně nemůžeme dovolit," uvedl ředitel Národního památkového ústavu Olomouc František Chupík.

Ve hře možná bude možná ještě šumperská radnice. Na budově totiž exekuce v minulosti vázla několikrát a město o koupi objektu kdysi uvažovalo. „V současné době nemáme dost informací o aktuální majetkoprávní situaci. Další osud tohoto významného objektu nám ale určitě není lhostejný," řekl šumperský místostarosta Petr Suchomel.

Šumperská manufaktura je významná městská budova. Dům byl postaven v letech 1730 až 1750, takže jádro objektu je barokní. Od roku 1785 se zde nacházela manufaktura na výrobu manšestru a byla jediná svého druhu v Rakousku – Uhersku. O rozvoj tohoto podnikání se zasloužil vlivný vídeňský podnikatel Johann  Klapperoth, postupně se díky němu Šumperk stal textilním centrem Moravy. Status. V době největšího rozkvětu továrna zaměstnávala až tři stovky lidí, z výrobních prostor se ale zachovala jen část.