Název "Boží hod" vznikl pro tento svátek zřejmě kvůli tomu, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání, při němž požívají posvěcený chléb označovaný jako "tělo Páně". Památka narození Páně se slavila 25. prosince zpočátku jen v Římě, od 7. století se ale stala součástí liturgie celé západní církve. Východní církev světila od 4. století slavnost Epifanie neboli "slavné zjevení se Božího Syna v těle". Tento byzantský svátek Narození Páně připadal na 6. ledna.

Figurální betlémy v chrámech a kostelích jsou častým cílem vánočních vycházek rodičů s dětmi
Vánoce patří k nejstarším svátkům. Dodnes se v nich ozývá i pohanství

Věřící by měli na Boží hod v tichu, klidu a míru rozjímat o příchodu Mesiáše na svět. Tento den je také příležitostí, sejít se u slavnostně prostřeného stolu. Dříve také byla na Boží hod vánoční lidem zapovězena práce. Někde se prý ani nestlala lůžka a pokud v ohništi vyhasl oheň, nikdo se neosmělil znovu ho rozdělat.

O narození Ježíše se píše ve dvou evangeliích - Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.