Vláda ve sněmovně obhajuje svůj ozdravný balík, který se nelíbí opozici, odborům a částečně ani zaměstnavatelům. Jak ho vnímáte vy?
Beru ho jako politickou nutnost. Tato vláda má za sebou mnoho úspěchů, zvládla české předsednictví v Radě EU, pomoc obrovskému množství ukrajinských uprchlíků i energetickou krizi. Teď je před námi snížení schodku státního rozpočtu, který je enormní. Bez nepopulárních, ale nutných opatření to nepůjde.
Neobáváte se opakování toho, co se dělo za ministra financí Miroslava Kalouska, tedy zaškrcení ekonomiky a investičního úsilí?
V této fázi zdaleka nejsme. Nebál bych se, že by úsporná opatření byla tak drastická, že by zaškrtila možný hospodářský růst. Tezi o takzvaných tupých škrtech opakuje levice, ale mnozí ekonomové uznávají, že to, co tehdy vláda v čele s ministrem financí Kalouskem udělala, české ekonomice a veřejným rozpočtům pomohlo. Vedlo to k významnému ekonomickému růstu, z něhož ovšem těžily vlády premiérů Sobotky a Babiše.
Nejen opozice, ale i někteří členové Národní rozpočtové rady vlády, třeba sociolog Daniel Prokop, tvrdí, že balíček nejvíc pocítí nízkopříjmové skupiny obyvatel, zaměstnanci a drobní živnostníci. Opravdu mají úsporné vládní úsilí odnést především oni?
S touto argumentací se neztotožňuji. Třeba daň z přidané hodnoty se mění tak, že nezbytné položky typu potravin či energií se nezdražují, nebo dokonce budou v nižší sazbě DPH. Balíček by měl dopadnout na všechny příjmové skupiny v podstatě rovnoměrně. Považuji za politický úspěch, že se pětičlenná vláda byla schopna dohodnout. A to ve vypjaté atmosféře, kdy je každé, jakkoli nezbytné opatření, kritizováno opozicí z populistických pozic. Přičemž netvrdím, že nemám na nějaká opatření odlišný názor.
Pojďme tedy k nim.
Ne, já o nich mluvit nebudu. Pro mne je důležité, že je tu snaha vlády zastavit obrovské tempo zadlužování, které bohužel činí z České republiky negativního premianta v Evropě. To je alarmující a snižuje to náš rating u renomovaných zahraničních agentur. Pokud bychom nic neudělali, za deset let se dostaneme na hranu státního bankrotu. Žili jsme nad poměry a teď musíme podstoupit redukční kúru, byť tomu bude tleskat málokdo.
Premiér Petr Fiala natvrdo říká, že bychom se 1. ledna mohli probudit a byli bychom o devadesát miliard chudší, neboť o tolik by narostla pouze obsluha státního dluhu.
Přesně to jsem měl na mysli. Když jsem byl členem vlády (Pospíšil byl ministrem spravedlnosti v letech 2006-2009 a 2010-2012), byl schodek v jednotkách miliard korun, což vyvolávalo vášnivé diskuse. Dnes s klidným hlasem mluvíme o tom, zda bude dluh tři sta nebo čtyři sta miliard. A skoro nikoho to nešokuje. Já jsem ze staré školy, takže mne to šokuje.
Šokuje vás také to, že čísla ministra financí příliš nesedí, jak zmínil i prezident Petr Pavel? V rozpočtu na letošní rok létají desítky miliard, protože v něm nebyla započítána mimořádná valorizace důchodů, prostředky do fondu dopravy, a naopak nadhodnoceny byly příjmy z takzvané windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků. Připouštíte, že schodek nakonec bude vyšší než schválených 295 miliard?
Největší položku v tom dělá valorizace důchodů. Vláda možná mohla lépe odhadnout inflaci, ale čísla ze statistického úřadu měla k dispozici až v únoru. Nebudu polemizovat s tím, že rezerva tam mohla být vyšší, to se asi podcenilo. Je ale třeba poctivě říct, že některé jevy nebyly při sestavování rozpočtu tak zřejmé a projevily se až v reálném životě. Ministra Stanjuru kritizovat nebudu, protože vidím vládní strany, které se snaží něco s katastrofálním stavem veřejných financí udělat. A pak vnímám druhou část politického spektra, která bude za každou cenu všechny vládní návrhy shazovat a požadovat, aby se přidávalo všem. Kdyby tu vládla opozice, schodek bude o desítky miliard korun vyšší.
Řekl jste, že máte k balíčku určité výhrady. Jste náměstkem pražského primátora pro kulturu, jako europoslanec jistě vnímáte úsilí o potírání dezinformací. Jak se vám líbí návrh na zvýšení DPH u novin na 21 procent, což může být pro seriózní tisk likvidační?
To je oblast, kde mám právě trochu odlišný názor než kolegové ve vládě. Vážím si nezávislých médií jako esenciální podmínky pro rozvoj svobodné společnosti a demokracie. Osobně bych tu daň nezvedal.
Po nekonečných letech by poslanci měli schvalovat novelu zákona o státním zastupitelství, avšak v klíčovém bodu postavení nejvyššího žalobce je to nejasné. Pavel Blažek navrhuje sedmileté funkční období, přičemž vládě zůstává právo ho odvolat.
Je paradox české politiky, že první novelu zákona o státním zastupitelství jsem napsal já, což už je víc než deset let. Podobu návrhu detailně neznám, ale musím říct, že sedmileté funkční období nejvyššího státního zástupce mi nepřipadá mimořádně krátké. Za mé éry se většina odborníků shodovala, že by to mělo být mezi pěti a deseti lety. Podstatné je, že svůj mandát nebude moci opakovat, aby nepodléhal politickým tlakům. Pokud toto bude platit, mohlo by to období být i desetileté. Ale sedm let mě za uši netahá.
A tahá vás za ně fakt, že vláda pořád bude mít právo ho odvolat?
Tahalo, kdyby to bylo bez udání důvodu a kdyby to nebylo přezkoumatelné soudem v kárném řízení. Pokud vím, v novele jsou obě tyto podmínky obsažené. Už nikdy by tu neměly být podezřelé odchody jako například u Marie Benešové.
Určitě sledujete turbulenci kolem ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jehož setrvání ve funkci Piráti na svém celostátním fóru označili za ohrožení důvěry ve spravedlnost, právní stát i plnění cílů programového prohlášení vlády. Je jeho aktivita v kauze brněnských bytů za hranou?
Podle zákona má ministr právo dotazovat se státních zástupců na jednotlivé kauzy. Ta pravomoc je ale formulovaná velmi obecně. Pokud takovou informaci potřebuje ke své činnosti člena vlády, může tak učinit. Osobně mám za to, že ministr se oficiální cestou může zeptat i na živou kauzu. Pokud by vyžádané údaje zasahovaly do vyšetřování, sebevědomý státní zástupce má takovou odpověď odmítnout. Avšak předá-li je ministrovi a pak do médií říká, že to mohlo ohrozit vyšetřování, vnímám to jako pokrytectví. Dotazoval-li se Pavel Blažek transparentně a oficiálně, tak nepochybil. Oprávnění k tomu má.
S pirátským stanoviskem se tedy neztotožňujete?
Mrzí mě, že to Piráti neřešili na jednání koalice a nepotkali se v této věci s premiérem. V žádném případě jim neubírám právo o tom mluvit, ptát se a řešit to. Avšak dělat z toho celostranické referendum a mediální show mi nepřijde správné. Celé to spustila paní europoslankyně Gregorová, která chce znovu kandidovat do Evropského parlamentu. A pokud vím, u Pirátů je přetlak zájemců na tato místa. Rozumím tedy tomu, že někteří uchazeči na sebe chtějí upozornit.
Tím jste si řekl o další otázku. Chcete příští rok kandidovat do Evropského parlamentu?
V tuto chvíli žádné primárky nevedu, je to pro mě otevřená věc. Svoji kandidaturu považuji za méně pravděpodobnou. Čekám, jak vedení TOP 09 rozhodne o způsobu kandidatury. Především na to, zda půjde samostatně, nebo v rámci koalice Spolu.
Váš názor?
Propaguji kandidátku v rámci koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), neboť si myslím, že pravice by měla postupovat jednotně. Ty volby totiž budou bohužel mnohem víc o české politice než o té evropské. A obávám se, že pan expremiér Babiš z toho udělá další referendum o vládě.
Nevnímáte pak jako handicap, že možný lídr kandidátky ODS Alexandr Vondra se v některých otázkách souvisejících s Green Dealem spíš ztotožňuje s Andrejem Babišem než s některými představiteli TOP 09?
Nedělal bych ze Saši Vondry extremistu. V europarlamentu často hlasuji jako on. Na některé věci mám lehce odlišný názor, ale v základním pohledu ho považuji za člověka pocházejícího z havlovského prostředí, proevropského. To, že v oblasti Green Dealu je opatrnější, mně až tak nevadí. Jeho pohled na normu Euro 7, kde je zpravodajem, plně sdílím. Je pravda, že na Green Deal se dívá trošku jinak než někteří mí kolegové, ale já sám mám k tomuto plánu také výhrady. Když se podíváte na sjetiny, hlasuji spíš jako Saša Vondra než jako…
Luděk Niedermayer?
Než někteří moji kolegové.
Babiš zajisté udělá z kampaně do eurovoleb domácí téma a vykreslí Brusel jako ztělesnění zla a nepřítele českých národních zájmů. Už dnes mluví o zradě a o zeleném šílenství. Může to mít i pozitivní efekt v tom, že lidé se o evropskou politiku začnou víc zajímat?
Hodně času věnuji objíždění středních škol a přednáškám o Evropské unii. Mladé lidi to hodně zajímá, uvědomují si, jak je pro nás Unie důležitá a vůbec to nevnímají jako protiklad my Češi a zlý Brusel, cítí se jako Češi a zároveň Evropané. Tento přirozený evoluční vývoj mě těší. Být patriotem a zároveň Evropanem pro ně není rozpor. Přirozeně tak čekám vyšší zájem o evropské volby. A určitě se zvýší i proto, že populisté z nich udělají hlasování o vládě. Trochu se tak děsím, že celá kampaň bude postavená na nepravdách, lžích a emocích.
Neměla by i proto být vládní koalice v evropských tématech ofenzivnější?
Tak to ve volební kampani může být. Až vláda protlačí konsolidační balík parlamentem, může se soustředit na evropské volby, které by rozhodně neměla podcenit. Jejich symbolika bude významná, jsou jakýmsi předstupněm, forbínou pro ty nejdůležitější domácí. Pokud by strany vládní koalice znatelně neuspěly, povede to k dalšímu posílení Andreje Babiše a sníží se tak šance uspět v příštích sněmovních volbách, které budou zásadní.
A jaká bude vaše role v tom politickém klání? Příští rok budete mít půlku pražského mandátu za sebou…
Uvidíme. Mám životní štěstí, že teď se věnuji tématu, které mě mimořádně baví, a to je pražská kultura. Zatímco ostatní politici sahají po takzvaných silových resortech, jako je doprava nebo finance, já jsem si záměrně vybral tuto oblast. Kultura je pro náš národ strašně důležitá, jsme v ní velmocí.
Máte na tu velmocenskou úlohu peníze?
No nemám, musím šetřit.
Nemáte snad jako náměstek primátora pro kulturu ambici Prahu posunout na vyšší úroveň, aby byla přitažlivým kulturním centrem srovnatelným s Vídní?
Víte, co dělá v oblasti kultury Vídeň Vídní? Když pominu fakt, jak velké prostředky dávají do tamních galerií, muzeí a divadel, jde o to, že ve výtvarném světě prezentují ikonická jména. Schiele a Klimt. My máme také dvě klíčová jména. Mucha a Kupka. I proto chci ukončit soudní spory s rodinou Mucha, kdy se jako město soudíme o vlastnictví Slovanské epopeje. Chci přispět k tomu, že společně s Muchovým vnukem a jeho potomky vytvoříme v Praze obrovské centrum Alfonse Muchy, kde bude vystavená Epopej patřící Praze i řada obrazů, které vlastní rodina slavného malíře. Když se to podaří, vznikne v Praze mimořádná kulturní atrakce, za níž mohou jezdit turisté z celého světa. Mucha je to jméno, které z nás dělá v oblasti výtvarného umění světovou velmoc.
Už jasné, že Slovanská epopej bude vystavena v podzemí paláce Savarin?
Bude to Savarin. Udělal jsem maximum pro to, abych odvrátil soudní spor, ve kterém by Praha pravděpodobně přišla o vlastnictví Muchovy Epopeje. Aby to tak mohlo skončit, museli jsme se s Johnem Muchou domluvit. Pokud trval na Savarinu, a měl k tomu logické důvody, uzavřeli jsme dohodu, že na dvacet let bude Slovanská epopej společně se sbírkou rodiny Mucha vystavena v nově vybudovaných klimatizovaných podzemních prostorách komplexu Savarin.
Dosud jde ale jenom o plány. Kde bude Epopej, než se Savarin zrekonstruuje?
Do té doby bude Slovanská epopej vystavena na zámku v Moravském Krumlově, kde tamní pan starosta udělal malý zázrak, zámek opravil a zrenovoval právě pro potřeby Epopeje a sbírky Nadace Jana a Medy Mládkových. Vzhledem k tomu, jak kvalitní podmínky tam jsou, odborníci doporučují nechat Epopej na tomto místě, nestěhovat ji, aby to pro plátna nebyla zátěž. Buď se tedy postěhují do nových prostor v Savarinu, nebo na dalších patnáct let budou vystavena v Moravském Krumlově. Tím Praha získává dostatek času, aby našla konečné řešení, kam Epopej umístit. Aby vytvořila, vybudovala nebo koupila objekt, který bude patřit Praze, a tím se naplnila vůle Alfonse Muchy.
A bude v Praze kromě Muchova centra i Vltavská filharmonie?
Myslím, že dříve bude stát Muchovo centrum. Jsem ale strašně rád, že se projekt Filharmonie posouvá. Odborníci kolem pana náměstka Hlaváčka na tom permanentně pracují a na konci tohoto volebního období nebo na počátku příštího by se mohlo začít se stavbou. Čeká nás podstatné rozhodnutí, zda investorem bude jenom Praha, nebo zda se k této mimořádné stavbě s celostátním významem připojí i stát.
Kdo je Jiří Pospíšil:
• Narodil se 24. listopadu 1975.
• Vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, v roce 2002 zde získal doktorát.
• V roce 1998 vstoupil do ODS, v letech 2002 až 2014 byl poslancem.
• Po skandálu na plzeňských právech byl v roce 2009 zvolen dočasným děkanem Právnické fakulty ZČU.
• V letech 2006–2009 byl ministrem spravedlnosti ve vládách Mirka Topolánka. V červenci 2010 byl jmenován ministrem spravedlnosti v Nečasově kabinetu, téhož roku byl zvolen místopředsedou ODS.
• Po vystoupení z ODS v roce 2014 se o tři roky později stal členem TOP 09 a jejím předsedou byl od listopadu 2017 do listopadu 2019. Europoslancem je od roku 2014.
• Po komunálních volbách v roce 2022 se stal náměstkem pražského primátora pro oblast kultury, cestovního ruchu, památkové péče, výstavnictví a péče o zvířata.