„Hlavní, co bych chtěl říct, je, že jsme to společně zvládli," řekl na úvod Hamáček. Štáb se podle něj zabýval 60 úkoly, vyřešil všechny. „Nasazení státu bylo enormní a všichni ti, co se na tom podíleli, zaslouží poděkování," dodal s tím, že činnost krizového štábu je ode dneška zastavena.

„Jsme připraveni na to, co přijde, ale samozřejmě budeme rádi, když nebude nutné v blízké budoucnosti znovu krizový štáb aktivovat," řekl s tím, že je štáb připraven na všechny alternativy.

Jednání štábu se zúčastnili zástupci některých ministerstev, policistů, hasičů, zdravotníků, krajů, ale i zástupci opozice. "Bylo to poprvé, kdy v Ústředním krizovém štábu byli i nominanti opozice," připomněl Hamáček. Plénum štábu se scházelo jednou týdně, stálá pracovní skupina každý den. Štáb fungoval i po skončení stavu nouze 17. května, ale jen v omezeném režimu.

Ministr vnitra Jan Hamáček
Nejít s kanóny na vrabce. Hamáček chce pro vládu možnost vyhlásit stav nebezpečí

Ministerstvo vnitra při centrálních nákupech podle Hamáčka koupilo 137 milionů roušek, 19 milionů respirátorů FFP2, 200 tisíc respirátorů FFP3, 60 milionů ochranných rukavic, dva miliony ochranných obleků a plášťů 550 tisíc ochranných štítů a 1,2 milionů testů a výtěrových sad. Za nákupy ministerstvo vynaložilo 4,6 miliardy korun.

Subjekty si nyní musí ochranné pomůcky zajišťovat samy. Stát nakoupí pouze pohotovostní zásoby, za jejich nákup má odpovídat Správa státních hmotných rezerv (SSHR). První dodávku pro správu zajistí ministerstvo vnitra, které vypsalo sedm rámcových dohod na dodání ochranných pomůcek za 1,4 miliardy korun. Správa také vypsala tři vlastní zakázky, jejichž hodnota by se mohla pohybovat kolem 160 milionů korun bez DPH.

K žádnému selhání nedošlo

K žádnému fatálnímu selhání podle Hamáčka během koronavirové pandemie nedošlo. „Ukázalo se, že jakkoliv je naše krizová legislativa připravena na trošku jiný typ krize, tak zafungovala. Když se postupovalo standardně, tak všechno fungovalo, ale pokud byly problémy, tak se objevily v případě, že byla snaha postupovat nestandardně a řešit ty věci nějak inovativně. Ukázalo se, že zaběhnuté způsoby zkrátka fungují," dodal také.

Vrátil se rovněž k možnosti zakotvení Ústředního krizového štábu do ústavního zákona o bezpečnosti. „Je to o tom, aby krizová legislativa hovořila jasně o tom, jaká je role krizových orgánů, protože na začátku se ukázalo, že ne všichni mají úplně jasno v tom, co všechno má krizový štáb dělat, aby nebyl možný dvojí výklad," řekl.

Pracovní skupiny

Původně štáb vedl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech byl do jeho čela ustanoven Hamáček. Štáb v době nouzového stavu odpovídal mimo jiné za centrální nákup ochranných pomůcek, dával také doporučení vládě.

Poté, co Hamáček vedení převzal, bylo ve štábu ustanoveno několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Vznikly týmy pro distribuci ochranných prostředků, pro jejich nákupy, mediální a zdravotní skupiny a skupina, která řešila dopady vládních omezení. Přibyl také ekonomický poradní tým.

Cestující s rouškami v pražském metru
ON-LINE: Ve středu přibylo v ČR 73 nakažených, nejvíce za týden

Krizový štáb po skončení nouzového stavu nadále fungoval, ale pouze v omezeném režimu. Stálá pracovní skupina, která se scházela každý den, se po 17. květnu scházela jednou týdně, méně často byly i schůzky pléna štábu.

Nouzový stav vláda kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásila 12. března. Trval 66 dní.