Mapa regionů s největším počtem odkladů rozhodně nekopíruje znevýhodněné regiony s problémovějšími žáky. Najdeme tu i Liberecko, Náchodsko, Trutnovsko, Příbramsko, Olomoucko, Jihlavsko, Kroměřížsko či Hodonínsko, naopak nižší jsou třeba na Teplicku či Frýdecku-Místecku.

„Jde o zvláštnost, která nedává smysl vzhledem k tomu, jak měl nástroj fungovat,“ upozornil Jan Mušuta z ministerstva školství.

Obavy ze školních neúspěchů motivují rodiče k náročné přípravě ratolestí před nástupem na základní školu.
Rodiče chybují, děti k zápisu příliš cepují. Přibývá odkladů a ubývá slušnosti

Odklad má být určen pro děti, které ještě nejsou připravené na přechod z předškolního do školního vzdělávání. Jenže po něm velmi často sahají i rodiče, kteří se domnívají, že pro jejich dítě bude lepší jít do školního kolektivu starší a vyzrálejší.

Odklady stojí stát více peněz, sedmileté děti zabírají místa mladším. A vzniká začarovaný kruh: do prvních tříd nastupuje více starších dětí a více rodičů se tak obává, aby jeho potomek nebyl v kolektivu nejmladší a vše zvládl. „Nejde ale zase o tolik závažný problém, abychom odklady třeba plošně zakázali,“ poznamenal Mušuta.

Odklady se zbavily negativní nálepky

Ministerstvo školství podle něj usiluje spíše o větší osvětu rodičů či větší propagaci alespoň dvou roků strávených ve školce, které dítě na výuku připraví.

Hana Splavcová z Národního pedagogického institutu připomněla, že odklady bývaly ještě v polovině 90. let vnímány jako negativní nálepka dítěte, jako jeho poslední šance, jak zvládnout výuku. Jenže na konci 90. let školy nezvládaly přijímat silné ročníky a nabízely odklady jako řešení i dobře prospívajícím dětem. Tím ztratily negativní nádech.

V případě, že pozměňovací návrh projde, je velká část pedagogů ochotná vstoupit do stávky
Šetří, nepřidají nám, podezírají vládu pedagogové. Zvažují stávku

„Navíc společnost se více zaměřila na výkon a na úspěch a mnozí rodiče brali odklad jako klíč k úspěchu,“ vylíčila. Data České školní inspekce přitom ukazují, že odklady k větší školní úspěšnosti nevedou.

Zdroj: DeníkJejí kolegyně z Národního pedagogického institutu Hana Havlínová za jednu z příčin tolika odkladů označila přemrštěné požadavky u zápisu. Učitelé tu leckdy zkoušejí děti i z písmenek, čísel či psaní tvarů, což do předškolního vzdělávání nepatří. „Rodiče si pak informace předají mezi sebou a někteří se toho zaleknou,“ upozornila.

Některé školy mají specializované učebny hudební výchovy vybavené i malým nahrávacím studiem.
Konec klasické hudebky a výtvarky? Učitelé varují, na žáky to bude mít dopad

Tyto nároky označil za přemrštěné také ředitel mateřské školy Beruška ve Frýdku-Místku Martin Kocur. „My doporučujeme více odkladů z důvodu sociální a emoční nezralosti. Nedaleko máme vyloučenou lokalitu, a když se dítě delší dobu neobjeví ve školce, začínáme s ním v podstatě od nuly,“ podotkl. „A to, jak zraje dítě uvnitř, také neovlivníme. Mnohé ještě nejsou nastavené na školní zátěž a trápily by se,“ popsal.

„Pro nás je mnohem důležitější, aby se dítě umělo samo obsloužit, někde počkalo nebo vědělo, do jaké třídy jít. A ne aby se s nimi rodiče učili čísla a písmenka,“ potvrdila i zástupkyně ředitele 1. základní školy Plzeň Kamila Stuchlová. A jelikož zralost dítěte se během patnácti minut zápisu nedá poznat, odklady nenavrhují. „Pojímáme zápisy spíše jako slavnost,“ uvedla.

Dojde ve školském systému ke změně? 

Národní pedagogický institut chce snížit odklady změnou nastavení školského systému. „Ne že má být dítě připravené na školu, ale učitelé připraveni na každé dítě,“ vysvětlila Splavcová. Učitel by měl individuálnější péčí dorovnat rozdíly každého žáka. K tomu je ale potřeba snížit počet dětí ve třídě, momentálně na to pedagogové nemají kapacity.

Podíl odkladů v Evropě

Česko: 20 %
Slovensko: 7 %
Německo: 2 %
Belgie: 1 %