Sněmovní volby

Prezident Miloš Zeman je vypsal na 8. a 9. října. Dá se předpokládat, že v té době už bude pandemie zdolána. Účast by tudíž mohla být vysoká. Hraje se o hodně. Andrej Babiš bude usilovat o druhé vítězství a zisk premiérského křesla. Tentokrát to ale bude mít mnohem složitější. Koronavirus zbrzdil jeho investiční plány a nachytal vládu častokrát na švestkách. Pokud zvládne logisticky náročnou vakcinaci, za kterou převzal veškerou odpovědnost, může to jeho postavení posílit. A naopak.

Jeho hlavním soupeřem bude dvojblok Pirátů a STAN, který by podle aktuálních průzkumů volebních preferencí hnutí ANO porazil. Andrej Babiš ovšem umí skvěle volební kampaně, především ty kontaktní. Ani případný stříbrný stupínek ho nemusí knokautovat. Bude-li patřičně pružný, může vytvořit pravicovou menšinovou vládu s podporou SPD, eventuálně koaliční s ODS.

ČSSD rozhodne o své budoucnosti

Sjezd nejstarší české strany se měl konat v lednu, ale byl odložen (zatím) na duben. Menší vládní strana na něm sehraje klíčovou partii o svou budoucnost. Spojenectví s ANO a hlavně ponižující role, kterou jí přisoudil Andrej Babiš, sráží její preference pod pětiprocentní hranici.

Mnohokrát měla nakročeno ven z koalice, ale rozhodující krok neudělala ani v situaci, kdy ANO s ODS proti její vůli prohlašovaly zásadní snížení daně z příjmu. Mnoho sympatizantů sociální demokracie nad ní proto udělalo kříž. Přesto předsednický post zřejmě obhájí Jan Hamáček. Pokud nedovede stranu do poslaneckých lavic, namíří na vybraný velvyslanecký post.

Personální vyprahlost ANO

Sněmování hnutí ANO je z novinářského hlediska nudná záležitost, neboť jeho zakladatel Andrej Babiš je z logiky věci doživotním předsedou. Přesto je nutné se u této události zastavit. ANO v posledních měsících přichází o klíčové osobnosti, jakou byl jeho bývalý místopředseda Petr Vokřál. Kandidovat za hnutí už nebudou ostravský primátor Tomáš Macura nebo moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.

Z vedení po noční aféře ve vyšehradské restauraci odešel Jaroslav Faltýnek a možná ani on nebude usilovat o poslanecké křeslo. Po debaklu v krajských volbách se bude poroučet i dosavadní místopředsedkyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Nabízí se tedy otázka, kdo vlastně povede kandidátky ANO do voleb.

Minářova chyba

Záře Mikuláše Mináře zřejmě dohasla v okamžiku, kdy rezignoval na post šéfa spolku Milion chvilek pro demokracii. Rozhodl se vstoupit do politiky a založil hnutí Lidé PRO. Jeho podporu a eventuální přerod ve stranu s ambicí získat deset procent hlasů nechal na svých sympatizantech.

Koncem prosince jeho projekt ale místo očekávaných sta tisíc podpořilo jen necelých 22 tisíc lidí. Vypadá to, že Minář se zařadí po bok těch, kteří neuspěli, jako jsou Petr Robejšek s Realisty nebo Václav Klaus junior s Trikolórou.

Komunisté oslaví 100. výročí vzniku. A skončí

Vojtěch Filip je nejdéle sloužícím předsedou parlamentní politické strany v polistopadové historii. A možná jím zůstane i příští rok. Komunistický sjezd se totiž už poněkolikáté odložil a je pravděpodobné, že se uskuteční až po volbách, nebo dokonce zkraje roku 2022. Stanovy KSČM to umožňují.

Filip, který premiéru Babišovi čtyřikrát pomohl se schválením rozpočtu a několikerým prodloužením nouzového stavu, tak podrží jeho vládu do konce volebního období. A poté se odebere do politického důchodu a jeho partaj za sněmovní bránu. Krytím miliardářových zad tak skončí stoletá historie komunistické strany.

Kauza střetu zájmů a Čapí hnízdo

Andrej Babiš bude letos dál čelit kritice kvůli střetu zájmů, který definitivně potvrdí Evropská komise s tím, že Agrofert neměl nárok na investiční dotace po dobu, kdy byl Babiš premiérem a začalo platit přísnější evropské nařízení. Podle něj je český premiér jako konečný vlastník a beneficient svěřenských fondů, do nichž převedl svůj majetek, v nepřípustném konfliktu zájmů. Do finále by měla dospět i kauza Čapí hnízdo, k jejímuž došetření si policie loni vyžádala další měsíce.

Prezidentská přípravka

Rok 2021 sice bude ve znamení sněmovního klání, ale přesto budou o sobě dávat vědět i uchazeči o Pražský hrad. Systematicky a promyšleně s tím už loni začal bývalý náčelník Generálního štábu AČR Petr Pavel, ale také rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, byť ten zatím hovoří jen v náznacích. Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové bude o prezidentství usilovat šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Svoje šance bude zvažovat pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a velvyslanec v USA Hynek Kmoníček. Nelze vyloučit ani nástup Andreje Babiše, který se o svém zapojení do prezidentského souboje rozhodne podle toho, jak dopadnou letošní volby.

Jak to vidím já
Miloš Zeman nebyl loni skoro vidět, k lidem mluvil prostřednictvím komerčních televizí jen občas, kvůli pandemii nikam necestoval. Vypadalo to na jeho postupné odcházení. Přesto soudím, že letošek bude jeho rokem. Prezidentova hvězdná hodina vždy přichází po sněmovních volbách, kdy je jen na něm, koho jmenuje premiérem. Zeman si přeje, aby to byl Andrej Babiš. Co když ale vyhraje koalice Pirátů a STAN? Předá žezlo jejímu lídrovi Ivanu Bartošovi? Myslím, že ne. Bude argumentovat tím, že Piráti by samostatně získali méně procent než ANO. Pokud se Babiš domluví s jinou stranou a předloží příslib 101 hlasů, bude premiérem. Předtím ale bude muset splnit několik podmínek. Například nejmenovat na dalších pět let Michala Koudelku šéfem BIS. Nabídnout seznam ministrů, který se bude prezidentovi
líbit. Souhlasit se jmény velvyslanců, jež vybere Hrad. Potvrdit, že daň z příjmu se v roce 2022 z 15 procent vyšplhá na devatenáct. Odstartovat stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Mám za to, že podnikatel s hnojivy a obchodník s mocí najdou i letos společnou řeč.
Kateřina Perknerová