Jsou to dva roky, co z ochozu Bílé věže v Hradci Králové spadla teprve dvacetiletá dívka. Motiv pádu, který nepřežila, zůstává nejasný. Do smutné statistiky této 72 metrů vysoké dominanty východočeské metropole se však dívka zapsala jako oběť číslo pět. A to od roku 2015, kdy byla věž po rekonstrukci otevřena pro veřejnost. Už po prvním případu v roce 2016 hovořila hradecká radnice o zabezpečení ochozu.  

Stane se tak až nyní. Hradec se se inspiruje v Českých Budějovicích, které podobný problém trápil na začátku milénia. Zdejší sebevrazi si za místo svého skoku volili budějovickou Černou věž. Nešťastným událostem tam učinila přítrž až speciální ocelová lanková síť, kterou zde město nechalo nainstalovat před osmnácti lety. „V Hradci Králové by měl být podobný systém, vše ještě záleží na domluvě s památkáři a architekty,“ potvrdil náměstek hradeckého primátora Jiří Bláha.

Nadužívání psychoaktivních léčiv se v české populaci stává problémem. Lidé se často snaží "vyléčit" sami, nadužívání léků však často končí závislostí.
Češi holdují „oblbovákům“. Při samoléčbě polykají i několik prášků denně

Ne všechny radnice ale trvají na oplocení ochozů. Oblíbeným místem sebevrahů, respektive sebevražedkyň je i Černá věž v západočeských Klatovech. Sebevražedkyni, která si v roce 2010 před skokem z 60metrové výšky zula boty, bylo teprve dvacet let. O čtyři roky později uslyšelo téměř plné náměstí obrovskou ránu. Způsobilo ji tělo 28leté sebevražedkyně.

Tyto případy ve městě taktéž rozvířily debatu o tom, zda by se neměla věž před podobnými situacemi zabezpečit. Místostarosta Klatov Václav Chroust Deníku řekl, že tato otázka není nyní na pořadu dne a Klatovy o zapezečení věže zatím neuvažují.

Proč skok?

Podle dat Českého statistického úřadu je skok z výšky „až“ třetím nejčastějším způsobem dobrovolného odchodu ze života. Mezi lety 2011 až 2020 takový způsob zvolilo deset procent sebevrahů. Žebříčku vévodí oběšení před zastřelením. „Muži častěji než ženy volili hlavně zastřelení a oběšení, ženy naopak otrávení a skok z výše,“ stojí poslední zprávě ČSÚ za rok 2020.

Tehdy v České republice dobrovolný odchod z tohoto světa zvolilo 1 224 lidí. To bylo o 25 lidí více, než v roce 2019. Svůj život vědomě dobrovolně častěji ukončují muži než ženy. „Podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od 90. let 20. století. V roce 2020 muži spáchali 82 procent všech sebevražd,“ říká Markéta Šafusová z ČSÚ.

Vyjednávání s Patrikem Doleželem z Jihlavy, který v neděli 9. ledna vyhrožoval, že skočí z jihlavských městských hradeb.
VIDEO: Drama v Jihlavě. Muž chtěl skočit z hradeb, policisté mu to rozmluvili

Podle  psychologa Jana Laška „hrají“ lidé, kteří se rozhodnou ukončit svůj život skokem z výšky, na jistotu. „U střelby se nemusíte trefit. A pokud se člověk rozhodne, že dobrovolně odejde z tohoto světa, tak hledá takovou techniku, u níž je přesvědčen, že bude úspěšná. A skok z výšky je bohužel způsob, který většinou neselže,“ řekl Deníku Lašek.

Do roku 2006 byl nejoblíbenějším místem tuzemských sebevrahů Nuselský most v Praze. Ten lidi rozhodnuté skončit se životem lákal již od svého otevření v roce 1973 a získal si přezdívku "most sebevrahů". Kolik lidí zde do roku 2006, kdy byl most osazen speciální kovovou ochranou, ukončilo svůj život, se přesně neví. Podle některých údajů se skokem do Nuselského údolí zabilo více než 200 lidí, podle jiných informací jich bylo o stovku víc. Ještě v roce 2006 se na mostě snažilo ukončit svůj život 62 lidí, třem z nich se to podařilo. 

Nejčastější sebevraždy (od 2011 do 2020)

• Oběšení – 56%
• Zastřelení – 12%
• Skok z výšky – 10%
• Otrávení - 9%

Muži častěji než ženy volili hlavně zastřelení a oběšení, ženy naopak otrávení a skok z výše. Otrava léky a léčivy byl jediný způsob provedení, kterým bylo spácháno ročně více sebevražd ženami než muži.

Zdroj: ČSÚ