Ty dětské skupiny, které státní příspěvek pobíraly, mohly mít doposud maximální školné pro děti od jednoho do tří let 4 tisíce korun. Jelikož je ale podle Českého statistického úřadu inflace 18 procent, od ledna ho budou moci o těchto 18 procent zvýšit. Maximální částka, kterou rodič u těchto dětských skupin dotovaných státem zaplatí, bude 4720 korun.

Některé dětské skupiny fungují i pro děti od čtyř do šesti let, ale ty už stát tolik nedotuje, neboť chce, aby přecházely do školek, kde už nejde jen o hlídání, ale také o přípravu na školní docházku. Rodiče si proto u těchto starších potomků zaplatí v dětské skupině mnohem více.

„Samozřejmě využijeme maximální možnou částku, protože náklady se nám tím zdražováním zvyšují,“ uvedla provozovatelka jedné z dětských skupin v Brně, která si nepřála být jmenována. Státní příspěvek, a tedy i strop na maximální školné využívají až od tohoto roku, dříve rodiče platili 7 tisíc korun měsíčně a měli stejně plno. Když se vynásobí školné a státní příspěvek na dítě dvanácti osobami, což je běžná kapacita dětské skupiny, vyjde něco kolem 180 tisíc korun měsíčně.

Jak tato brněnská provozovatelka dále vypočítávala, když se od této částky odečtou náklady na nájem, energie, úklidové prostředky, výtvarné potřeby, hračky, obnovu vybavení, starost o zahradu či údržbářské práce, zbude při třech celých úvazcích na plat něco přes třicet tisíc korun měsíčně, což je ale pod průměrnou mzdou v Česku.

Dětskou skupinu se chystají zkraje roku 2023 založit také tři maminky z Berounska. Momentálně dokončují stavební práce na prostorách budoucí Dětské skupiny Špunti v obci Černín u Zdic. Kromě toho zvažovaly i možnosti financování. „Kdybychom měly pokrýt všechny náklady jen ze školného, muselo by se pohybovat kolem deseti tisíc korun měsíčně, což by bylo pro naši klientelu složité,“ uvedly zakladatelky černínských Špuntů. Využijí proto státní příspěvek a školné nastaví zatím podle starého stropu na 4 tisíce korun měsíčně za celotýdenní docházku.

Do budoucna uvažují o využití i nově stanoveného vyššího stropu. Mají zjištěno, že zájem o jejich službu bude i v této menší středočeské obci a jejím okolí veliký. „Chceme umožnit zdejším maminkám dětí od jednoho do tří let, aby se mohly vracet do práce. Rády bychom také z našich prostor udělaly místní komunitní centrum, které obci dosud chybělo,“ nastínily své plány.

Od pár stovek až k deseti tisícům

Výše školného se v dětských skupinách značně liší. Ty bez státního příspěvku ho ženou k deseti tisícům. U těch, které ho pobírají, záleží na regionu, kupní síle rodičů, výši nájmu a mezd a na dalších podmínkách provozování. Například v Mateřském centru Klubíčko v Chebu provozují už šest let dětskou skupinu Batole a mají zatím školné pouze 2 tisíce korun.

„Předpokládáme zdražení o 400 korun měsíčně, to by mělo být podle našich výpočtů na pokrytí nákladů dostatečné,“ sdělila Martina Paboučková z chebského Klubíčka. „Pro nás není dětská skupina na výdělek, ale proto, aby mohly převážně samoživitelky nebo lidé z kritické infrastruktury co nejdřív do práce,“ dodala.

Ještě nižší školné mají v dětské skupině Jesličky v Ostravě. Tu však zřídil a provozuje přímo ostravský městský obvod Mariánské Hory a Hulváky. Jedná se o klasické obecní jesle, které mohou navštěvovat děti ve věku od jednoho do tří let. Obyvatelé městského obvodu platí pouze 500 korun měsíčně jako příspěvek na provoz a celodenní strava je vyjde na 77 korun denně.

Rodiče žijící mimo tento obvod zaplatí 1500 korun za měsíc. Nyní kvůli inflaci budou školné zdražovat, ale o pouhých 300 korun. „Jsme obecní dětská skupina ve vlastních prostorách, takže neplatíme žádné nájemné. A máme tu starostu, který chce dětskou skupinu jako službu pro naše občany, a tak nás náš městský obvod dotuje,“ vysvětlila vedoucí vychovatelka Šárka Bečáková.