Dětí s podobnými obtížemi je v České republice téměř 180 tisíc. Trpí zdravotním hendikepem, poruchou učení či chování, nemají dobré rodinné zázemí nebo pocházejí z cizojazyčného prostředí. V přijaté vládní Strategii vzdělávací politiky 2030+ se píše: „Vytvoříme příležitosti zažít úspěch ve vzdělávání pro všechny žáky bez ohledu na jejich socioekonomické a rodinné zázemí, zdravotní nebo jakékoliv jiné znevýhodnění.“

K tomu je ovšem zapotřebí hodně schopných pedagogů, asistentů, součinnosti několika resortů a cílené pomoci.

Znevýhodněná pětina 

V tematické zprávě České školní inspekce z loňského října se například uvádí, že ve školách zařazených do šetření se počet sociálně znevýhodněných žáků pohybuje mezi 15 až 20 procenty. Snižování nerovností je přitom podmínkou bezproblémového uplatnění těchto dětí na trhu práce.

Dětské sportování v ZŠ Plavání.
Děti nebudou sportovat až do léta, říká instruktor školního plavání

I jim by měla pomoci lednová novela inkluzivní vyhlášky, jež má poskytovat pedagogickou intervenci všem školákům, kteří potřebují okamžitou pomoc (například doučit násobilku, zlepšit výsledky do pololetí, dohnat učivo po delší nemoci atd.).

Detailní pohled na situaci ve školství v hlavním městě nabídl průzkum Pražského inovačního institutu (PII) a výzkumné organizace INESAN. Podle něj má zkušenosti s prací s dětmi se socioekonomickým znevýhodněním téměř polovina pražských základních škol, ale jen desetina mateřských a středních. „Nejobtížněji se do školských kolektivů integrují děti s poruchami chování,“ říká Jan Hurych, analytik a spoluautor šetření z PII.

Ilustrační foto
Počet zájemců o doučování se během uzavření škol zvýšil, říká koordinátorka

Ačkoli vedení škol vnímá podle PII inkluzi veskrze jako úspěšnou, nejsou spokojena s neúměrnou administrativou, čtyři pětiny škol by uvítaly její zjednodušení. Schází jim dostatečná podpora pedagogů včetně široké a dostupné nabídky kurzů, zajištění kvalifikovaných asistentů a profesionálů ve školních poradenských pracovištích, kteří by byli k dispozici v krátkých časových lhůtách.

Učit se česky 

Zajímavé zjištění nabídl PII i v oblasti integrace žáků s odlišným mateřským jazykem (v metropoli se vzdělává 36 procent všech dětí cizozemců), s níž má zkušenost 90 procent pražských mateřských, základních a středních škol. V naprosté většině pozitivní. To ale neplatí obecně. V loňském školním roce navštěvovalo v ČR základní školy přes 26 tisíce cizinců.

Zavřené školy, distanční výuka dětí.
Pandemie přinesla nové výzvy. Učitelé situaci zvládli, shodli se zástupci škol

Jejich počet za posledních sedm let stoupl o 45 procent. „Zhruba 20 až 25,7 tisíc žáků by potřebovalo podpořit v českém jazyce. Z toho u 1800 dětí by mělo jít o intenzivní výuku,“ uvádí Kristýna Titěrová, ředitelka společnosti META.

Co přináší novela platná od 1. ledna

Jejím cílem je podle ministerstva školství efektivnější poskytování pedagogické intervence, které umožní reagovat pohotově na aktuální vzdělávací potřeby žáků a přinese snížení administrativní zátěže. Upravuje možnost pedagogické intervence nově tak, aby rovný přístup k tomuto podpůrnému opatření byl operativně zajištěn všem žákům, kteří potřebují okamžitou podporu ze strany školy, přičemž nemusejí být aktuálními klienty školského poradenského zařízení. Pedagogická intervence bude odměňována z nenárokové složky platu.