Situaci před setkáním lídrů jedenatřiceti států popsal pro Deník velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Neupíráme Ukrajincům právo, aby se rozhodli, kam chtějí patřit. Zároveň musíme čekat na souhlas všech členů. Otázka vstupu Ukrajiny ale už není, jestli vstoupí, ale spíše kdy vstoupí a za jakých podmínek. Teď běží válka a nikdo nechce Alianci zatáhnout do válečného konfliktu. Všichni zároveň souhlasíme s tím, že Ukrajina patří do euroatlantické rodiny států.“

Stíhací letouny F-35 F-16
Společná obrana NATO: Připraveno bude 1400 letadel a stovky lodí, říká Landovský

Ohledně přijetí Švédska je Landovský daleko optimističtější a dokonce nevylučuje, že by k ohláškám mohlo dojít už v Litvě: „Ono stačí, když lídři s ústavní většinou jako Viktor Orbán v Maďarsku nebo s čerstvou většinou jako Recep Erdogan v Turecku před celým světem řeknou, že to udělají. Pak už nemusíme čekat na parlamentní účtenku. Stačí mezi jedenatřiceti státníky oznámit, že nás brzy bude třicet dva,“ vysvětlil velvyslanec.

Ukrajinský průlom přijde

Landovský, který přes čtyři roky působil jako náměstek ministrů obrany, očekává, že se bude pozitivně vyvíjet i situace na ukrajinském bojišti, ačkoliv jarní ofenzíva zatím žádaný průlom nepřinesla.

„Ukrajina není Rusko. Ke svým vojákům se chová jako k lidem a snaží se šetřit jejich životy. I z toho důvodu testuje ruskou obranu v celé délce té tisícikilometrové fronty a hledá slabé místo. Ruský režim ukázal svoji zranitelnost, jak potvrdila Prigožinova akce. Lidé, kteří za něj bojují, se bojí, že když se budou chtít vzdát, nebo utečou zpátky, postřílejí je nějaká trestní komanda. Morálka je lepší na straně Ukrajinců a skutečný úspěch ještě přijde,“ sdělil Deníku.

Velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Velvyslanec při NATO Jakub Landovský.Zdroj: ČTK

Situace se podle něj vyvíjí tak, že konflikt v dohledné době skončí dobrým výsledkem. „Kdyby dopadl opačně, bude to pouze pauza před další válkou, která bude daleko horší než ta předchozí. To musí vidět každý rozumný člověk,“ doplnil.

Dvě procenta na obranu jsou nutnost

V rozhovoru se také vyjadřuje k závazku členských států NATO včetně České republiky dávat na zbrojení dvě procenta HDP. Považuje to za nutný příspěvek k naší obranyschopnosti.

Lockheed Martin F-35 Lightning II.
Letouny F-35 za 122 miliard? Částka zahrnuje i infrastrukturu, říká Černochová

„Debata o financích trvá docela dlouhou dobu a jednoduše řečeno, jde o ta dvě procenta hrubého domácího produktu na armádní výdaje. Lidé by měli vědět, že nejde jenom o nějaké nákupy zbraní a obranné plány, ale že pro obranu státu je třeba také kybernetická infrastruktura, sklady, stejně jako dálnice, po nichž denně jezdí i oni. Celkově se to všechno vejde pod pojem bezpečnost.“

A jak se dívá na nákup amerických stíhaček F-35 a na obrannou smlouvu mezi USA a ČR? Dočtete se v pátečním tištěném Deníku.