Ženy bolestí křičely tak, že se i důstojníci SS a dozorkyně přišli podívat do laboratoří a ordinací v bloku 10 vyhlazovacího tábora Osvětim. Pokud existuje v pekle ještě větší peklo, pak v Osvětimi za druhé světové války takovým místem byly části, ve kterých nacističtí lékaři vykonávali brutální experimenty. Nejznámější je příběh „anděla smrti“ Josefa Mengeleho, nebyl ale jediným.
Josef Mengele
byl německý důstojník SS a lékař. V koncentračním táboře Osvětim prováděl sadistické experimenty na vězních, sám vybíral také oběti do plynových komor. Vedle tisícovek zavražděných Židů má na svědomí i oběti z řad Romů, za něž byl coby vedoucí lékař „cikánského rodinného tábora“ osobně zodpovědný.
Další zrůdou v bílém plášti byl gynekolog Carl Clauberg. Narodil se 28. září přesně před 125 lety. O přeložení do vyhlazovacího tábora sám požádal, neboť chtěl na pro nacisty méněcenných lidech vykonávat pokusy týkající se sterilizace žen bez nutnosti chirurgického zákroku. Za své činy se nejenže nikdy neomluvil, ale i deset let po válce se veřejně vychloubal, jaký vědecký pokrok v Osvětimi učinil.
„Clauberg byl jedním z nejprominentnějších nacistických lékařů, kteří prováděli zločinné pseudolékařské experimenty, způsobující šokující množství krutosti bezmocným obětem, a jedním z nechvalně proslulých zakladatelů nelidské medicíny provozované pod záštitou SS,“ shrnul v odborném textu v publikaci Medical Review – Auschwitz lékař a osvětimský vězeň Czesław Głowacki.
A netvor se prodral ven
Clauberg se narodil ve Wupperhofu do rodiny řemeslníka. Za první světové války sloužil u německé pěchoty, po skončení konfliktu začal studovat medicínu. Studoval na univerzitách v německém Kielu, Hamburku a rakouském Grazu, v roce 1924 úspěšně zakončil studia. Vědeckou kariéru odstartoval na univerzitě v Kielu, lékařské činnosti se věnoval na různých prestižních klinikách.
Nutno říct, že medicína v Claubergovi získala zpočátku kvalitního odborníka. Tento vzrůstem malý muž (měřil pouhých 155 centimetrů) byl skutečně schopným gynekologem, a co mu chybělo na výšce, doháněl velkými profesními pokroky. Zaměřoval se na výzkum (ne)plodnosti u žen a z jeho zjištění gynekologie čerpá v podstatě dodnes - přispěl k vývoji antikoncepce, prováděl také výzkum hormonu progesteron.
V roce 1933 se stal docentem, do konce 30. let získal profesuru. „Před druhou světovou válkou jeho odborné články o neplodnosti, kastraci a hormonální léčbě vycházely v odborných magazínech,“ zmínil Głowacki.
Jenže když se v Německu dostali k moci nacisté, nový režim umožnil, aby se na povrch prodral netvor dřímající v Claubergově nitru. Lékař hodlal pokračovat ve svém výzkumu sterilizace žen a v Židech a dalších lidech likvidovaných v koncentračních a vyhlazovacích táborech spatřoval pokusné králíky.
„Byl jak vysoce kvalifikovaným vědeckým pracovníkem specializujícím se na moderní medicínu, tak člověkem zcela bez lidských emocí a skrupulí,“ napsal o něm Głowacki, který se s ním v Osvětimi osobně setkal.
Vzhledem k tomu, že prominentní lékař měl mezi svými pacientkami i několik manželek důstojníků SS, které měly problémy s početím potomka, snadno se dostal k nacistickým špičkám. Konkrétně se počátkem 40. let spojil s Heinrichem Himmlerem a poprosil ho, zda by mohl v jednom z vyhlazovacích táborů zneužít vězenkyně k testování způsobu sterilizace bez nutnosti chirurgického zákroku.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, CC BY-SA 3.0
zoom_in
Nacistický lékař Carl Clauberg patřil k největším zrůdám v koncentračním táboře Osvětim. Sterilizoval a zabil stovky žen
Nacističtí pohlaváři byli z Claubergova plánu nadšeni. Jeho představy o tom, jak bude sterilizace žen vypadat - rychlá, jednoduchá a bez velkých nákladů - totiž pro ně znamenaly způsob, jak rychle a účinně vyhladit podle nich nevhodné rasy, a to tím, že znemožní, aby se tito lidé rozmnožovali.
Bolestivá smrt
S pokusy začal Clauberg v lednu 1943. „V Osvětimi dostal k dispozici část bloku 10 v hlavním táboře. Ve druhém patře budovy žilo několik stovek Židovek z různých zemí,“ přiblížil web Jewish Virtual Library.
Kurt Heissmeyer
byl nacistický lékař SS zapojený do lékařských experimentů na vězních koncentračních táborů včetně dětí. V lednu 1945 píchl dvaceti židovským dětem injekci živých bakterií tuberkulózy. Všechny onemocněly.
Dozorci měli zákaz tyto ženy bít či zneužívat, protože měly sloužit „vyšším cílům”. „Svoje subjekty si Clauberg vybíral osobně, zaměřoval se na zdravé ženy s pravidelnou menstruací ve věku 20 až 30 let, sexuálně vyspělé a s dobrou anatomickou stavbou těla. Matky, tedy ženy s prokázanou plodností, byly jeho první volbou. Šlo o ženy ze 14 evropských zemí,“ napsal Głowacki.
Tyto ženy čekalo peklo. Clauberg chtěl jejich sterilizace dosáhnout vstříknutím dráždivé látky přímo do dělohy, jednalo se o kyseliny. Na gynekologickém křesle ženám nejdříve vpravil do těla kontrastní látky, aby později bylo možné pořídit rentgenové snímky, následně samotnou žíravinu, která měla oběti sterilizovat. Po proceduře ženy pozoroval pět až šest týdnů, a pokud i po této době byly plodné, celý experiment se opakoval.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, VbCrLf, CC BY-SA 4.0
zoom_in
Blok 10 ve vyhlazovacím táboře Osvětim. V tomto bloku nacističtí lékaři vykonávali brutální experimenty na vězněných lidech. Stovky žen zde sterilizoval a zabil lékař Carl Clauberg
Ženy při vstupu do ordinace netušily, co jim Clauberg provede. „Zásah lékař vykonal pod záminkou rutinního gynekologického vyšetření,“ uvedl web Krakow Direct.
Vše se dělo bez anestezie a oběti, většinou Židovky, zažívaly ukrutné, nepopsatelné bolesti. Nejenže už samotná látka působila velmi bolestivě - v těle měly žíravinu - jejich reprodukční orgány se zapálily a začaly srůstat.
Na silné záněty samozřejmě nedostaly žádné tišící léky. Křik obětí se rozléhal do dálky. „Do několika týdnů po aplikaci se ženám ucpaly vejcovody. Některé z Claubergových pokusných králíků zabily přímo tyto experimenty, další ženy byly usmrceny, aby mohly být provedeny pitvy,“ konstatoval web Jewish Virtual Library.
Ty, které přežily, měly doživotně zmrzačená těla - 700 z nich zůstalo prokazatelně neplodných a navždy psychicky poznamenaných. „Když si ženy, které sloužily jako pokusní králíci, uvědomily, že jsou mrzačeny, prošly nesmírným fyzickým i duševním utrpením a věřily, že budou zabity jako svědkyně zločinných praktik lékařů SS, které měly zůstat utajeny,“ zdůraznil Głowacki.
Tisíc neplodných Židovek
Špičky Hitlerovy třetí říše se o Claubergův výzkum velmi zajímaly. A jeho zjištění pro ně byla velmi uspokojivá.
„Nechirurgická metoda sterilizace žen, kterou jsem vynalezl, je nyní téměř dokonalá… Pokud jde o otázky, které jste mi položil, pane, mohu na ně dnes odpovědět tak, jak jsem předpokládal: pokud výzkum, který provádím, bude i nadále přinášet takové výsledky, jaké dosud přinesl (a není důvod se domnívat, že tomu tak nebude), pak budu moci v dohledné době ohlásit, že jeden zkušený lékař s patřičně vybavenou ordinací a deseti pomocnými pracovníky bude schopen během jediného dne sterilizace stovek nebo dokonce tisíce žen,“ napsal Clauberg v červnu 1943 v dopisu Himmlerovi.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, Stefan Krikl, CC BY-SA 2.0
zoom_in
Umělec Stefan Krikl namaloval sérii obrazů Doktoři smrti, zobrazující nacistické lékaře. Dílo nazvané Bestie zobrazuje gynekologa Carla Clauberga, který vykonával sterilizace vězněných žen
Když se začala fronta blížit k Osvětimi, Clauberg přesídlil do vyhlazovacího tábora Ravensbrück. „Zde pokračoval ve svých experimentech na romských vězeňkyních,“ popsala publikace Medical Review – Auschwitz.
Vědecký pokrok
Po skončení druhé světové války skončil Clauberg v sovětských rukou a byl odsouzen k 25 letům vězení v Sovětském svazu. Odseděl si sotva tři, následně byl na základě německo-sovětské dohody o výměně vězňů v roce 1948 propuštěn a vydán do Německa.
Ve své domovině se vrátil k lékařské činnosti, dlouho u ní ale nezůstal. Jeho velmi zjevná a výrazná hrdost na zločiny, které vykonal v Osvětimi, vzbudily veřejné pohoršení. „Po návratu uspořádal tiskovou konferenci a pochlubil se svou vědeckou prací v Osvětimi,“ připomněl web Jewish Virtual Library. Následovaly protesty přeživších holokaustu a v roce 1955 byl Clauberg opět zatčen, tentokrát v Německu.
Odsouzen zde nakonec nikdy nebyl. Zemřel v srpnu 1957 ve vazbě ještě předtím, než jeho případ začal projednávat soud. „Byť jsem se zúčastnil mnoha procesů s nacisty, obžaloba proti Claubergovi patřila mezi nejnesnesitelnější čtení, jakým jsem se při studiu nacistických zločinů musel prokousat,“ napsal o Claubergově řádění publicista zaměřený na holocaust Ralph Giordano.
