Ten manévr se nazývá Probodnuté srdce. Přesně před 35 lety, 28. srpna 1988, měl být vrcholem populárních leteckých dnů na americké základně Ramstein, nacházející se na území tehdejšího Západního Německa, nedaleko města Kaiserslautern. V 15.40 hodin se do vzduchu vznesla italská akrobatická skupina Frecce Tricolori, aby předvedla program, při němž právě Probodnuté srdce mělo být jednou z ukázek, která bude divákům vyrážet dech.
Jenže to, co se onoho odpoledne na základně Ramstein odehrálo, se nakonec do dějin zapsalo jako jedna z nejtragičtějších katastrof na leteckých dnech a show vůbec. Probodnuté srdce se totiž změnilo v ohnivé peklo. Pravděpodobně vinou jednoho z pilotů se tři z letounů srazily.
Následky byly děsivé. Jeden ze strojů, který se po nárazu proměnil v hořící kouli, narazil do davu diváků a doslova je upálil zaživa.
Ze svědeckých výpovědí dodnes mrazí. Třeba Holger Dietrich řekl listu Spiegel, že viděl lidi, u nichž se nedalo říci, zda byli „bílí, nebo černí, protože na nich bylo jen syrové nebo ohořelé maso.“
Ohnivé peklo
Letecké dny na americké základně Ramstein na německém území byly dlouholetou tradicí. Vzhledem k tomu, že počasí posledního srpnového víkendu roku 1988 bylo mimořádně příjemné, do areálu se sjelo více než 300 tisíc lidí. Katastrofa, která následovala, pravidla po pořádání takových akcí změnila, jenže v osudný den před 35 lety diváci seděli a stáli až v těsné blízkosti ranveje a akrobatické kousky se odehrávaly přímo nad jejich hlavami.
Vystoupení italské akrobatické skupiny Frecce Tricolori, dodnes jednoho z nejprestižnějších a nejlepších podobných uskupení na světě, bylo jedním z největších taháků a program daného dne jím měl v podstatě vrcholit.
Desítka italských pilotů - všechno velmi zkušených letců - kouzlila na nebi několik minut, přičemž závěrem jejich vystoupení byl manévr zvaný Cardioide. V překladu Probodnuté srdce. Při něm se skupina rozdělí na dvě části. Každá z nich vykreslí polovinu srdce, přičemž dole se letouny minou. Desátý letoun - sólista letí jinou trasou a vykresleným srdcem nakonec proletí jako šíp.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, Julian Herzog, CC0
zoom_in
Nákres manévru Probodnuté srdce, který v roce 1988 na základně Ramstein, skončil tragicky
Onoho srpnového dne jako sólista letěl Ivo Nutarelli. „Když létám, cítím se svobodný jako pták. Samozřejmě jdeme na hranu. Na limit pilota i na limit stroje. Ale nemyslím si, že dělám něco nebezpečného,“ vyjádřil se v rozhovoru jen o pár týdnů dříve.
Jenže Nutarelliho let ten den ve zlomku sekundy odstartoval stěží představitelné peklo. Čtyřicet metrů nad hlavami diváků svůj manévr zakončil příliš nízko a střetl se se dvěma ze strojů přilétajících z levé strany srdce. Druhý a třetí letoun se hned nato zřítily. Ani jeden z pilotů nepřežil, přičemž padající stroje ještě zničily na zemi stojící helikoptéru a zabily také jejího pilota, jenže to nejhorší mělo teprve přijít.
Sedm sekund
Nutarelliho stroj, nyní zcela neovladatelný, zato s téměř plnou nádrží vysoce hořlavého paliva, se řítil dál. Do země vpálil těsně před místem pro diváky a explodoval. Ani pak se ale nezastavil. Jako hořící koule se odmrštil do míst, kde v tu chvíli stály stovky lidí a proletěl davem, až se zastavil o zaparkovanou zmrzlinářskou dodávku.
close
info
Zdroj: ČTK
zoom_in
Letecká show na základně Ramstein v Německu se 28. srpna 1988 změnila v jednu z nejhorších podobných katastrof v dějinách
Stroj, z něhož šlehaly plameny, diváky, před které se dostal, doslova ugriloval. Nebylo úniku. „Celá nehoda od chvíle srážky až po moment, kdy se hořící letoun zastavil, trvala jen sedm sekund,“ uvádí Kancelář pro vyšetřování amerického letectva.
Pach spáleného masa
Výjev na základně Ramstein připomínal apokalypsu. „Cítil jsem zápach, směs spáleného masa, kerosinu, krve a kovu. Začal jsem hledat svou přítelkyni, ale nemohl jsem ji najít. Viděl jsem potácející se lidi, úplně začerněné nebo bílé od popela. Všude leželi lidé a kusy těl,“ popsal hrůzu jeden z diváků Thomas Wenzel (jeho vzpomínky přináší web Austrian Wings).
K mrtvým pilotům - sólistovi Nutarellimu, jeho kolegům z akrobatické skupiny Mariovi Naldinimu (ten se sice z letadla stihl katapultovat, ale zabil ho dopad na zem) a Giorgiovi Alessiovi, a v té chvíli těžce zraněnému pilotovi zasaženého vrtulníku Kimu Straderovi (zemřel o několik týdnů později v nemocnici) - přibylo více než 60 obětí z řad zasažených diváků. „Polovina jich zemřela okamžitě, další postupně při transportu či v nemocnicích,“ zmiňuje Kancelář pro vyšetřování amerického letectva.
Mezi zraněnými byl i Němec Roland Fuchs, kterému v Ramsteinu zemřela žena a malá dcera. „V tom chaosu jsem hledal svou pětiletou dceru Nadine a našel jsem ji hořící na zemi. Zoufale jsem se snažil plameny udusit. Sám jsem se ale těžce zranil a moje oblečení bylo úplně prosáklé petrolejem z havarovaného letadla. Proti plamenům na Nadinině těle jsem s holýma rukama sotva měl šanci,“ vzpomínal pro server Austrian Wings.
Zranění přeživších byla děsivá. „Tehdy čtyřletého Marca-Davida Junga zasáhly do tváře hořící trosky. Utrpěl popáleniny na rukách, nohách a musel podstoupit asi 30 operací,“ připomíná list Spiegel. Z ohně dítě vytáhla jeho matka, jeho otec nepřežil.
Těla mrtvých byla v mnoha případech tak zohavena a spálená, že se je povedlo identifikovat jen díky zubním záznamům či nalezeným věcem.
„Očití svědci popsali třeba že na zemi ležel muž, ze kterého zbyl jen kus masa. Lidé podle nich utíkali a hořeli při tom, žár přilepil ženám silonky na kůži, na zemi kňučel chlapec se znetvořenou tváří, na které bylo vidět maso,“ nastiňuje hrůzu list Spiegel.
Smrtonosný chaos
Katastrofu ještě umocnila absolutní nepřipravenost jak Američanů starajících se o chod základny, tak německých záchranářů na událost podobného rozsahu. Nejen v minutách, ale v celých hodinách po zřícení letounů totiž při poskytování stovkám těžce zraněných lidí, panoval absolutní chaos.
Jelikož základnu spravovaly americké ozbrojené síly, událost se rozhodly zvládnout samy. „Zpočátku nevpustily do areálu německé záchranáře,“ připomíná stanice CBC.
Vázla i komunikace - ještě několik hodin po nehodě neměli Němci představu o rozsahu katastrofy a počtu zraněných. „Ještě nevíme, co se stalo, kolik je zraněných,“ zaznělo skoro hodinu po nehodě v rádiové komunikaci.
Jejich zažité postupy taktéž Američanům nařizovaly chovat se jako při válečném konfliktu. Tedy zraněné na místě vůbec neošetřovat, jen je naložit do sanitek a převézt do nejbližší nemocnice. To se ale krutě vymstilo - jelikož mnozí okolí základny Ramstein neznali, sanitky s těžce popálenými lidmi bloudily nebo přivážely zraněné do naprosto nevhodných zdravotnických zařízení. Někteří z lidí tak dostali pomoc až po dlouhých hodinách.
close
info
Zdroj: ČTK
zoom_in
Letecká show na základně Ramstein v Německu se 28. srpna 1988 změnila v jednu z nejhorších podobných katastrof v dějinách
Až v půl sedmé večer třeba dojel autobus plný popálených lidí do německého města Ludwigshafen vzdáleného 80 kilometrů.
„V autobusu bylo pět vážně popálených lidí. Nejel s nimi žádný záchranář. Byl tam jen řidič, který nemluvil německy a vůbec to tady neznal. Jeho cesta městem připomínala odyseu, než se mu povedlo najít nemocnici,“ vzpomínal jeden z tamních zdravotníků. Docházelo také ke kuriózním situacím, kdy měly americké jehly jiné rozměry než německé infuze.
Když se němečtí záchranáři konečně dostali do areálu, zůstali v šoku. „Hledali jsme popálené pacienty, kteří byli bez poskytnutí prvotní pomoci odváženi Američani. Řekli nám, že žádní zranění už tam nejsou. Ale ne všichni byli odvezeni helikoptérou nebo sanitkou. Byl tam totální chaos. Některé zraněné dokonce odvážely pick-upy na korbách. Byl to hrozný pohled na ty lidi, s popáleným oblečením a visící spálenou kůží, svíjející se v bolestech, jak leží v těch autech,“ říkali později někteří z německých zdravotníků.
close
info
Zdroj: Wikimedia Commons, U.S. Air Force photo/Tech. Sgt. Benjamin Wilson, volné dílo
zoom_in
Pomník obětem letecké nehody při letecké show na základně Ramstein z 28. srpna 1988
Zraněných nakonec bylo přes tři sta. Neštěstí na leteckých dnech na základně Ramstein se stalo v dané době vůbec nejhorší takovou událostí v dějinách. Smutné prvenství od něj převzala až v roce 2002 podobná tragédie na Ukrajině.
