Vojenskými taženími na počátku devatenáctého století měnil mapu světa. Z Francie na čas udělal největší světovou velmoc. Jeho reforma občanského práva se slavným zákoníkem Code civil inspirovala vývoj práva v mnoha evropských státech. O úspěších francouzského císaře Napoleona Bonaparta se píše v každé učebnici dějepisu. O jednom z největších vojevůdců všech dob ale existuje i řada méně známých faktů, které už se jen tak snadno do učebnic nedostávají. Při příležitosti dvou set let od úmrtí legendy si připomeňte některé z nich.

Malý? Normální!

Vzrůstem nízcí muži si tento nedostatek kompenzují dominantním a sveřepým přístupem. I tak se dá popsat známý termín napoleonský komplex. I když zkazky o tom, že Napoleon byl malý, přetrvávají až dodnes, ve skutečnosti jde o pouhý mýtus. Podle dochovaných záznamů měřil necelý metr šedesát devět. „Pro dané historické období šlo o průměrnou mužskou výšku,“ uvádí server History.com.

Pro to, proč se o císaři začalo mluvit jako o malém muži, existuje zřejmě více důvodů. Nejpravděpodobněji se odborníkům jeví tři. Napoleona jako malého zobrazovaly dobové anglické politické karikatury a o jeho výšce žertovali jeho nepřátelé. K pověsti prťavého muže přispěla také jeho nepříliš obvyklá stavba těla – měl širokou tvář, krátký krk, zavalité tělo a krátké nohy. Třetím důvodem je zřejmě nedorozumění ohledně měr. Napoleona výška totiž dle dobových záznamů měla být 5,2 stopy. Francouzská stopa v dané době ale byla o něco větší, než když dnes přepočítáváme centimetry na americké stopy.

Vojevůdce badatel

Hieroglyfy dnes umí odborníci číst i díky Napoleonovi. V mládí se totiž zajímal nejen o vojenství, ale i o vědu. Když se pak vydal koncem osmnáctého století na tažení do Egypta, kromě vojáků s ním do oblasti jely i desítky vědců. Napoleon navíc vojákům přikázal vzít každý možný vzácný starověký artefakt.
Jak píše server History.com, byl to právě napoleonský voják při tomto tažení, který objevil slavnou Rosettskou desku. Tříjazyčný text, který je na ní vytesaný, později pomohl vědcům rozluštit hieroglyfy.

Spisovatel Napoleon

Kromě bitevního pole, které jej dostalo do učebnic dějepisu, slavil Napoleon výrazné úspěchy ještě v jiné oblasti, jež dle různých citátů nemá od války příliš daleko. V lásce. Na svém kontě měl vojevůdce dvě manželství i ohromné množství milenek. Při výběru mu nevadilo, ani pokud byla dotyčná vdaná a v jeho posteli se zřejmě vystřídaly tisíce žen.

Láska a vášeň z Napoleona dokonce udělaly spisovatele. I když podle všeho napsal jen jedno romantické dílo. Šlo o novelu Clisson et Eugénie. „Byla napsána v roce 1795, kdy Napoleon teprve kariérně postupoval v armádě, a je nesporně autobiografická. Hlavní postavou děje je důstojník Clisson, který se v lázních ve střední Francii seznámí se dvěma sestrami. A do jedné z nich, Eugénie, se osudově a tragicky zamiluje,“ popisuje britský list The Guardian.

Novela za Napoleonova života nebyla veřejně publikována. O jeho literárním talentu se ale mluvilo, známá je totiž jeho bohatá korespondence, jejíž část patří právě i milostným dopisům.

Bílá móda

Napoleonovi současníci v memoárech vzpomínají také na vojevůdcovu antipatii k ženám v příliš tmavých barvách. I to je důvod, proč byly v období empíru, velmi populární bílé šaty.

V době, kdy stanul Napoleon v čele Francie se jeho první manželka Josefína stala módní ikonou. Udávala styl doby, zároveň se chtěla líbit manželovi. A tak jeho nechuť k ženám v tmavém musela vzít v potaz. „Bílá se díky ní stala oblíbenou barvou večerních toalet a móda se rozšířila po obou stranách Lamanšského průlivu,“ píše NJ Stevenson v knize Kronika módy.

Zpěvák bez talentu

Podle více zdrojů si Napoleon údajně rád zpíval nebo pobroukával různé melodie. Jeho okolí ale z takové záliby nebylo příliš nadšeno. „Napoleonův hlas byl nemuzikální nebo neměl vůbec hudební sluch. Nikdy jsem nemohla přijít na to, jakou melodií právě zpívá,“ měla se ve svých vzpomínkách vyjádřit Elizabeth Balcombe.

Příčina smrti

Dnes je to přesně dvě stě let, co jedna z klíčových postav evropských dějin zemřela. Napoleon naposledy vydechl ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena. Jeho smrt je dosud obestřená tajemstvím.

Oficiálně šlo o rakovinu, dlouhodobě se ale vynořují debaty o možné otravě. Jeden z nejvýraznějších pokusů udělat za nimi tečku byl v roce 2007. „Američtí, švýcarští a kanadští vědci za použití nejmodernějších metod zjistili, že Napoleon zemřel na rakovinu žaludku,“ sdělil tehdy server Science Daily a spolu s ním množství dalších světových médií. Jak ale podotýká server History Extra, tvrzení o možné vraždě zřejmě nikdy zcela nezmizí.