Evropská unie má po včera skončeném summitu EU nejen Evropskou radou odsouhlasený rozpočet EU na dalších sedm let, mechanimus propojení fondů a státu práva, ale i schválený klimatický cíl.

Ten stanoví, že do roku 2030 sníží Evropská unie jako celek emise skleníkových plynů o 55 % oproti stavu z roku 1990. Právě to, že v závěrech není, že se k tomu zavazuje každý stát jednotlivě, umožnilo, aby s tím souhlasily země jako Česko a Polsko. Ty totiž nemají za sebe vůbec v plánu tento závazek dodržet. „My reálně dosáhneme snížení tak 40–48 %,“ připustil zdroj blízký české vládě.

Přijatý dokument výslovně uvádí, že na snížení emisí se musí podílet všechny země EU, ale nestanoví, jakým dílem.

Jádro, plyn, kůrovec

V závěrech se také připouští technologická neutralita, tedy že snížení emisí lze dosáhnout i postavením atomových a plynových elektráren místo uhelných. Jako umožnění výstavby nových jaderných bloků pro snížení emisí lze vykládat pasáž, že každá země si může „zvolit vlastní energetický mix“, tedy kombinaci různých zdrojů energie.

Vedle atomu je pro Česko důležitý právě zemní plyn. „Bez plynu vůbec nemůžeme ukončit používání uhlí… Byl to boj, ale povedlo se to,“ uvedl spokojeně premiér Andrej Babiš po závěru summitu. A to přesto, že plyn je uveden jako „přechodná technologie“.

V závěrech summitu se také objevila zmínka o s globálním oteplováním se potýkajícím lesnictví. To má vzít v potaz zhoršení kvality českých lesů, které kvůli kůrovcové kalamitě pohlcují méně skleníkových plynů.

Zelená pro Evropu.Zdroj: DeníkZelená změna u vás: Každá třetí koruna, kterou v příštích letech získá Česko z evropských fondů, by měla jít na změnu naší země v ekologicky šetrnější stát. Jde o mnoho desítek miliard, které by měly pomoci omezit změny klimatu. Deník vám pod logem „Zelená pro Evropu“ přináší ve spolupráci s EURACTIV.cz příběhy z oblasti ekologie a zkoumá, koho a jak se může tato změna dotknout a jak ji dobře využít.