Politici se shodli, že ve výběrových řízeních na provozovatele autobusové dopravy v regionech by se měl brát zřetel i na výši mezd řidičů. Řešení nízkých platů šoférů si ale vyžádá změnu zákona o veřejných zakázkách. Odboráři zatím zůstávají ve stávkové pohotovosti.

Hlavní problém je podle odborů v tom, že ve výběrových řízeních se bere ohled pouze na cenu.

„Vzhledem k tomu, že všichni mají prakticky stejnou režii, tedy náklady na autobusy, pohonné hmoty, náhradní díly nebo opravárenské práce, tak jedinou možností jak nabídnout co nejnižší cenu, je ušetřit na nákladech na výplaty a benefity řidičů," vysvětlil předseda základní organizace Odborového svazu dopravy v Zábřehu Jiří Drlík.

Za volant autobusu usedá už osmatřicet let. Upozorňuje, že od roku 2008 mzdy řidičů reálně prakticky nerostly.

Za náročnou a rizikovou práci berou šoféři v průměru dvaasedmdesát až devadesát korun hrubého na hodinu.

Stání na konečné je ohodnoceno ještě hůř.

V práci přitom stráví i více než tři sta hodin měsíčně.

„Rozumíme požadavkům odborářů a tomu, že současná úroveň odměňování řidičů, kteří zajišťují veřejnou autobusovou dopravu, neodpovídá realitě jednadvacátého století," řekl předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Dlouhodobé řešení si podle něj vyžádá součinnost vlády a parlamentu. Konkrétním krokem má být úprava novely zákona o veřejných zakázkách, kterou už vláda poslala do poslanecké sněmovny.

V tendrech zohlednit i mzdy

Odboráře na společném jednání podpořil i premiér Sobotka.

Nový zákon chce doprovodit návodem, podle něhož by kraje měly brát při výběru dopravce ohled i na výši mezd řidičů.

„Připraví se metodika, aby do výběrových řízení mohla být vložena klauzule, která by zohlednila výši mezd," uvedl předseda vlády.

Podle odborářů by ustanovení mělo obsahovat nejen hranici výdělku, pod níž by nesměly firmy jít, ale také mzdový vývoj na další roky.

„Kontrakty nejsou na několik měsíců či rok, ale na deset let," upozornil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle Jiřího Drlíka se nynější jednání ubírají správným směrem.

„Myslím si, že je to na dobré cestě ke zdárnému řešení. Jednání měla určitě smysl a věřím, že vše dobře dopadne," konstatoval zkušený řidič s tím, že s kolegy celou situaci bedlivě sledují.

Komora: Mzdy ne plošně, ale jednotlivě

Proti návrhu na zohledňování mezd řidičů ve výběrových řízeních se ale postavila Hospodářská komora ČR.

„Můžeme souhlasit, že řidiči linkových autobusů jsou špatně placeni. Ale nemělo by se to řešit odvětvovými smlouvami a tím méně zákonnými ustanoveními pro ten který speciální obor, ale konkrétními mzdovými vyjednáváními v jednotlivých dopravních podnicích," míní předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp.

Podle hospodářské komory se tím zavede speciální povinná minimální mzda jen pro řidiče.

„A hlavně by se tím otevřely dveře k zavedení minimální mzdy i v dalších odvětvích, jejichž zaměstnanci rovněž volají po vyšších platech. Minimální mzda by tak začala neřízeně růst. To jako největší reprezentant podnikatelů nemůžeme akceptovat," zdůraznil tajemník hospodářské komory Tomáš Vrbík.

Aspoň stovku na hodinu

Vlnu protestů řidičů odstartovala v září takzvaná Jablonecká výzva. Řidiči společnosti BusLine z Jablonce nad Nisou a Liberce jí chtěli upozornit na nízké platy řidičů na linkách objednaných krajem.

Tisíce šoférů z celé republiky, včetně těch na Šumpersku, je následně podpořily tím, že jeden den jezdily v reflexních vestách.

Následovala další výzva od řidičů ze Zlínského kraje s podobnými požadavky.

Podle dopravních odborářů by nejnižší mzda šoférů za základní odpracované hodiny měla být ve výběrových řízeních pevně zakotvená jako 1,75 násobek minimální mzdy.

To představuje přibližně sto korun na hodinu. Dnes na tuto hodinovou odměnu většina řidičů nedosáhne.