«Když v červenci po opadnutí vody nebyly zjištěny žádné mimořádně vysoké úhyny zvířat, domníval se krizový štáb, že divoké vody Bělé a Staříče odplavily zvířecí nebožtíky přes polskou hranici. Šestnáctý den povodně ale přišlo štábu udání, že v Mikulovicích blízko hraničního přechodu je nedbale zahrabáno asi pětadvacet utonulých kuřat. Vyhlásili jsme poplach pro asanačního technika a místní povodňovou komisi, protože šlo o zdraví. Ale už za pár hodin jsme zjistili, že se kuřata neutopila, ale byla regulérně poražena a oškubána, že nebyla zahrabána, nýbrž ogrilována a že si na nich už Mikulovičtí pochutnávají. Původce poplašné zprávy nezjistil ani zdravotní rada, ani krizový štáb. Zda zpráva dorazila až k milovníkům grilovaných kuřat a zda jim neubrala na apetitu, to se nám rovněž nepodařilo zjistit… »