Africký mor prasat se může šířit rychle a dramaticky, říká odborník

Podle myslivců bylo jen otázkou času, kdy se nakažené divoké prase dostane na území Česka.

Situaci označili za kritickou, protože případné rozšíření choroby by citelně dopadlo na populaci prasete divokého a ohrozilo velkochovy.

Právě myslivci nyní sehrají klíčovou roli v odhalování případných dalších nakažených kusů a jejich rychlého odstranění z volné přírody.

Zdroj: DENÍK/Jiří Kopáč„Pokud virus u nás je, což bylo potvrzeno, a populace černé zvěře je hustá, jako že je, tak k šíření může docházet rychle a dramaticky,“ uvedl v rozhovoru pro regionální Deník jednatel olomouckého okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty a populační ekolog Jiří Zbořil (na snímku vpravo).

O jak závažné onemocnění se jedná?
Je to poměrně závažné virové onemocnění, které ohrožuje populaci prasat obecně, tedy prasete divokého i domácího. Pokud je jedinec nakažený, úmrtnost je vysoká. Že už se nákaza vyskytla na území České republiky, to je nepříjemné.

Dalo se to čekat?
Dokladuje to naše obavy, že se mor šíří poměrně vysokou rychlostí, která je odhadována na 80 kilometrů ročně. Možná nás zaskočila ta rychlost, jakou se dostal k nám.

Co je tím vektorem, přenašečem nákazy? I člověk?
I člověk, který přenese virus na svém oblečení nebo pomocí auta. Pokud někdo přijde do kontaktu s nakaženým živočichem, nejvíce jeho sekrety, tak ta rychlost šíření může být velká.

Krev sající hmyz?
Kolegové to nevylučují. Riziko přenosu je obecně velké a široké.
A populace černé zvěře je na území České republiky přemnožena a její stavy jsou velmi vysoké…
Výrazně více než v Polsku a na Slovensku. Prostředí pro virus je u nás mnohem kvalitnější.

To zhoršuje nákazovou situaci?
Samozřejmě. Pokud virus u nás je, což bylo potvrzeno, a populace černé zvěře je hustá, tak k šíření může docházet rychle a dramaticky.

Dá se tedy předpokládat, že bachyně a lončák nalezení u nemocnice ve Zlíně mohli nakazit další prasata? Je pravděpodobnost vysoká? V souvislosti s migrací a způsobem života tohoto živočišného druhu?
Nejsem epidemiolog ani veterinář, ale pravděpodobnost je vysoká.

Dá se nyní vůbec odhadovat, jak se bude chovat virus dále?
Nejsou s ním zkušenosti, s touto chorobou jako takovou u nás. Opatření musejí být přijata, ať už ve velkochovech domácích prasat v dané lokalitě, tak ve vztahu k černé zvěři. Je to první reálné riziko choroby, která může zásadně ovlivnit populaci černé zvěře na našem území. Doposud žádná choroba nebyla nebezpečná pro prase jako takové. Klasický mor prasat je u nás eradikován (vymýcen) a ohniska u nás nejsou. Aujeszkyho choroba, která u nás byla, je nebezpečná zejména pro masožravce, kteří se nakazí masem nebo tekutinou z divočákům, zejména pro psy, kteří následně uhynou. Nebyla nebezpečná pro člověka ani pro prase jako takové.

Divočák žije volně v přírodě. Jaké má migrační vzdálenosti?
Poměrně velké, zvláště, když hledá potravu, migruje do velkých ploch kukuřice, řepky, pšenice. Migrace je rozsáhlá a s tím se zvyšuje riziko přenosu viru do jiných lokalit a nakažení jiných jedinců.

Kolik prase urazí za sezonu kilometrů? Pokud je k tomu donuceno, například kvůli potravě?
Černá zvěř je podle posledních výzkumů poměrně stálou zvěří. Pokud má dobré životní podmínky, dostatek potravy a krytinu, nemá zásadní důvod migrovat. Mohou to však být i desítky kilometrů. V Drahanovicích jsme nedávno ulovili divočáka, který byl označkován jako sele v Nivě na Prostějovsku. Byl uloven 27 kilometrů jinde, než byl vloni v dubnu označkován.