Státní agentura chce na Jesenicku pomoci Romům. Obce ale neví jak

Dopisem od ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové se starostové jedenácti obcí na Jesenicku dozvěděli, že monitorovací výbor zařadil Jesenicko mezi dvanáct pilotních lokalit, v nichž má od ledna pracovat Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení a jeho prevenci v sociálně vyloučených romských lokalitách.

Starostům však chybějí základní informace o agentuře, která má pomáhat řešit problémy romské menšiny. Přitom v dopise je Džamila Stehlíková vyzývá, aby do 10. ledna vybrali své zástupce pro projekt.

Starostové: Nikdo nám nic nevysvětlil

„Od nich bychom jako první podnět uvítali priority, které by bylo žádoucí financovat z dotačního programu agentury koncipovaného pro potřeby sociálně vyloučených romských lokalit,“ píše Stehlíková.

„Pokud mi někdo dá týden na zpracování plánu, předpokládá formalitu, a ne spolupráci. Nikdo k nám nepřijel, nevysvětlil jaké jsou možnosti čerpání prostředků ani jejich zaměření,“ zlobil se starosta Uhelné Ludvík Juřík (KDUČSL).

„Dopis jsem dostal teprve druhého ledna. Jsem z toho opravdu hodně překvapený,“ řekl starosta Javorníku Jiří Jura (nez.).

„O tom, že byla naše obec vybrána, jsem se dozvěděl až dopisem. Nevím, co od projektu mám očekávat,“ přidal se starosta Vlčic Josef Fojtek (nez.).

Stejně jsou na tom i v ostatních obcích na Jesenicku. Nejen skutečnost, že patří mezi vybrané, ale zejména šibeniční termín podání námětů na řešení romské otázky je hodně zaskočil.

Za státní peníze budeme podporovat tvorbu ghet

Radka Soukupová, ředitelka kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity, která je pro starosty do jmenování ředitele nové agentury kontaktní osobou, radnice uklidňuje.

„Termín není fatální. Spuštění agentury se zdrželo, takže teprve v lednu navážeme bližší kontakty. Je třeba nastolit spolupráci,“ prohlásila Soukupová. S výtkami starostů však nesouhlasí. Sami podle ní o zařazení do projektu stáli.

„Oslovili jsme sto devadesát obcí, v nichž je tři sta deset romských ghet. Sedmdesát požádalo o zařazení a monitorovací výbor vybral dvanáct pilotních lokalit,“ řekla Soukupová.

„V tom případě dělám něco, o čem vůbec nevím,“ kontroval starosta Bílé Vody Miroslav Kocián (nez.).

Agentura, která počítá, že bude pomáhat s předškolní výchovou romských dětí, jejich dalším vzděláváním, sociálním bydlením, zaměstnaností a další podporou Romů u něj prozatím vzbuzuje jen obavy.

„Jestliže je projekt zaměřen pouze na Romy, budeme prostřednictvím evropských a státních financí podporovat tvorbu ghet a blokovat, aby se tato menšina začlenila do společnosti. Jestli má být projekt úspěšný, nesmí být rozdíl mezi právy a povinnostmi různých skupin obyvatel,“ prohlásil Kocián.

Dobré zkušenosti má s přistěhovalci z Rumunska. Obec jim pomohla sehnat práci. „Nikdy s nimi nebyly problémy. Ale museli chtít a oni chtěli,“ dodal Kocián.

Agentura rozjíždí pozitivní diskriminaci

Stejný názor sdílí i starosta Velkých Kunětic Jiří Neumann(nez.). „Stát nám říká, postavte Romům domy a můžete na to čerpat dotaci. Ale naši Romové mají své domy, jen si nejsou schopni uvědomit, že se o ně musejí starat. Až se budou chovat jako ostatní, bude romský problém vyřešen a stát ušetří miliardy,“ uvedl Neumann.

Se zaměřením nově vzniklé agentury nesouhlasí ani starosta Uhelné Juřík. Nelíbí se mu, že projekt je koncipován pouze pro Romy.

„Agentura rozjíždí pozitivní diskriminaci. Vláda rozhodla, že o tom, kdo je sociálně vyloučený občan, rozhoduje barva kůže,“ netají své rozhořčení Juřík.

Obává se negativní odezvy místních obyvatel. Stát podle něj staví na vesnici lidi proti sobě. V době, kdy se zdražuje energie i potraviny, lidé musejí platit u lékaře, snižují se sociální dávky a rodiny přicházejí o přídavky na děti, bude pro ně agentura zaměřená jen na pomoc Romům působit jako rudý šátek na býka.

„Jakmile lidé zjistí, že někdo dostává něco zadarmo jen proto, že patří k romské komunitě, a jim přitom stát sáhl na dávky, budou hodně nervózní,“ vyjádřil své obavy starosta Uhelné Juřík.