Na začátku dražby 29. října dopoledne přitom vypadala situace mnohem nadějněji než při první aukci v polovině července. Dražební jistotu složili tři zájemci. Když je ale licitátor firmy Moravolen Holding vyzval, aby učinili základní podání, nikdo se nepřihlásil. Nereagovali ani na druhou a třetí výzvu. Za dvě minuty bylo po všem.

Zámek byl tentokrát k mání za 6,5 milionu korun, zatímco v červenci šel do aukce s vyvolávací cenou 9,8 milionu.

„Cena je pořád moc vysoká, když uvážím náklady na rekonstrukci. Naše firma provozuje několik historických objektů s byty, restauracemi a obchody, zámek by se dal využít pro apartmány,“ řekl jeden z dražitelů, který o své firmě prozradil jen to, že působí v Olomouci.

Další dražitelka, která v červenci sledovala dražbu jen jako divák, přijela z Poděbrad. „Nakupujeme nemovitosti po celé republice, zámek v Loučné je ale opravdu velké sousto. Zajímalo mě, jak to dopadne,“ řekla dražitelka. Ani ona neprozradila, jakou firmu zastupuje.

Prodej má vynést peníze věřitelům společnosti Wisenberg, která je majitelem zámku a od ledna je v konkurzu. Věřitelům dluží přes deset milionů korun. Většina dluhů vznikla v polovině roku 2006 v souvislosti s projekčními pracemi.

Na dražbě opět nechyběl jako divák potomek původních majitelů baron Franz Klein. Je společníkem firmy Gebrüder Klein, které patří 76 procent akcií Wisenbergu, zbytek akcií vlastní obec.

„Je to smutná hra. A nejsmutnější je, když se podívám na tu ruinu kdysi rodinného sídla a vím, že za současný stav mohou rozbroje v rodině. Čáru přes rozpočet nám udělal můj synovec Lorenz. Podařilo se mu soudní cestou zhatit vstup nového investora a banka dala od projektu rozhádané rodiny ruce pryč,“ řekl Franz Klein.

Před třemi lety byl podle jeho slov připraven plán rekonstrukce do posledního detailu, Česká spořitelna přislíbila úvěr, její expert přes rizika dal projektu zelenou.

„Možná jsem měl pro věc udělat víc, ale není to jednoduché, když bydlíte tak daleko a navíc neumíte řeč. A financovat projekt ze svých rezerv nebylo možné,“ dodal Franz Klein.

Myslel, že jeho synovec přijede na první dražbu, ten ale dal přednost cestě do Ameriky.

Dražbu sledoval opět také starosta Loučné Pavel Martínek.

„Začínám si myslet, že do záchrany zámku bude muset obec vstoupit, jinak bude pozadí krásně upraveného parku tvořit bortící se ruina,“ řekl Martínek a pokračoval v úvaze: „Byl by to ovšem běh na velmi dlouhou trať. Nejdřív dát zámku novou fasádu a okna a pak postupně opravovat místnost po místnosti a budovat prohlídkový okruh. Pomohlo by, kdyby památkáři povolili zbořit severní trakt. Vnitřní prostory jsou totiž obrovské a památka, pro kterou není využití, nemá šanci přežít,“ uvedl Martínek.

O tom, jaký bude další postup při prodeji zámku, rozhodne správce konkurzní podstaty spolu s věřiteli.