Historie šumperských hradeb je poměrně nejasná. Z písemných zpráv z dob založení města a následujících stoletích se kamenná hradba nikde výslovně nezmiňuje. Odborníci mají za to, že město chránilo spíš lehčí opevnění v podobě dřevěné palisády, hliněného valu a příkopu.

Z historie městských hradeb* V roce 1513 je zaznamenáno, že Petr ze Žerotína nechal po velkém požáru postavit kamenné hradby silné 1,5 metru a vysoké až pět metrů se dvěma branami a pěti věžemi
* Nedlouho poté byl přistavěn i barbakán – masivní stavba vystupující z hradeb, která chránila bránu před střelbou z děl
* Za třicetileté války byly hradby silně poškozené
* V roce 1797 město brány i barbakán prodalo soukromníkům. Například barbakán koupil za 151 zlatých ranhojič Ferdinand Pfleger, Novou bránu za stejnou sumu tkalcovský mistr Johann Nepomuk Jesser
* V roce 1850 byly zasypány městské příkopy
* V roce 1860 město odkoupilo zpět brány a nechalo je zbořit. Za Novou bránu zaplatilo 630 zlatých
* Barbakán město vykoupilo a zbořilo až v roce 1863. Dalo za něj neuvěřitelných 4500 zlatých
* Jednotlivé kusy hradeb pak byly postupně bourány, přesto se na několika místech zachovaly dodnes

„Ve zprávě z roku 1452 se sice hovoří o hradbách, nic bližšího o nich ale nevíme. Většina historiků se dosud přikláněla k roku 1513, kdy je zaznamenáno, že Petr ze Žerotína nechal po velkém požáru města vybudovat kamenné hradby silné jeden a půl metru a vysoké až pět metrů se dvěma branami a pěti věžemi," připomněl archeolog Tomáš Zeman z obecně prospěšné společnosti Archaia Olomouc.

Archeologický průzkum, který vedl, ale ukázal na poněkud jinou situaci. Jednotlivé vrstvy středověkých jam, do nichž se házel odpad, totiž obsahovaly keramiku, kterou archeologové předběžně datují už do čtrnáctého století. Tyto odpadní vrstvy těsně přiléhaly k základům hradby, z čehož vyplývá, že ta už v té době musela stát.

„Samozřejmě je vše potřeba ještě důkladně vyhodnotit, ale předběžné výsledky ukazují, že Šumperk měl kamenné hradby už ve čtrnáctém nebo patnáctém století, a ne až na počátku šestnáctého století, jak nás informují historické písemné prameny. To by byl nejzásadnější přínos tohoto průzkumu k dějinám města," vysvětlil Tomáš Zeman.

Kromě základů dvou měšťanských domů ze šestnáctého až dvacátého století včetně kamenných sklepů odkryli archeologové v zadní části parcely směrem k pasáži Schiller zhruba deset metrů dlouhý úsek hradební zdi.

„Zachytili jsme obě lícní zdi, její šířka tedy byla metr osmdesát. Hradba vedla od lodi bývalého klášterního kostela Zvěstování Panně Marii podél současného parkoviště až na zkoumanou parcelu a dál směrem ke Staré bráně v dnešní Starobranské ulici," popsal Tomáš Zeman, kde opevnění tehdy stálo.

Co se týče archeologických nálezů, tak ze středověkých vrstev se podařilo získat hlavně keramiku, železnou strusku a zvířecí kosti.

„Z novodobých nálezů, které vyplňovaly zasypané sklepy, je možné zmínit kovovou, německy psanou vývěsní ceduli kožešníka Franze s nečitelným příjmením z počátku dvacátého století, který působil v jednom ze zbouraných domů," doplnil archeolog.

Vykopat se podařilo i skleněnou láhev od likéru pocházející z likérky Alberta Michlera z Buchsdorfu (dnešní Bukové). Ta byla po válce zrušena a její majitelé – Němci – se museli vystěhovat. Nový domov našli v hornorakouském Wellsu, kde pokračovali ve výrobě likéru.

Proluku zaplní penzion s restauracíČást městských hradeb odkryli archeologové při průzkumu v Radniční ulici.Na místě, kde v minulých týdnech pracovali archeologové, začala vyrůstat novostavba penzionu. Projekt připravila firma Lythycom. Podařilo se jí na něj získat 11,7 milionu korun jako dotaci z Evropské unie na podporu cestovního ruchu.
Penzion v Radniční ulici mezi pasáží Schiller a kavárnou Tuli bude mít kapacitu čtyřicet lůžek. Celý bude bezbariérový a v přízemí vznikne restaurace. Firma už před časem avizovala, že v kuchyni hodlá klást důraz na kvalitní regionální suroviny.