„Jednali jsme se zástupci Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a shodli jsme se, že množství aut v okolí elektrárny musíme omezit. Autobusů smí na Dlouhé Stráně vyjet za jeden den pouze osm,“ vysvětlil ředitel vodních elektráren Skupiny ČEZ Zdeněk Saturka.

Dodal, že i přes dopravní omezení se podařilo návštěvnost elektrárny zachovat.

„Přivedli jsme novou skupinu turistů, kteří přijedou vlakem nebo autobusem. Ti se v minulosti na exkurzi dostat bez auta nemohli. Teď můžou navštívit elektrárnu a z horní nádrže pokračovat dál po turistických stezkách,“ dodal Saturka.

Ne každý hodnotí změnu kladně. „V létě zde byl na návštěvě bratranec s partou lidé, ubytování byly v Bělé pod Pradědem. Nikde se nemohli dopídit, jak by se mohli na exkurzi na Dlouhé Stráně dostat,“ řekl Jiří Hovorka ze Šumperka.

Nové uspořádání prohlídek, které již funguje rok, kladně hodnotí vedoucí správy CHKO Jeseníky Jan Halfar.

„Nová organizace exkurzí přinesla z našeho pohledu zejména výrazné omezení automobilové dopravy v údolí Divoké Desné a vedla ke zklidnění celého území. řekl Jan Halfar.

Za prvních devět měsíců letošního roku vidělo elektrárnu přes 46 tisíc návštěvníků. To je o 1 500 turistů více než loni. V těchto číslech nejsou zahrnuti pěší turisté či cyklisté, kteří vyrazí na horní nádrž po značených cestách.

Ještě vyšší návštěvnost Dlouhým Stráním přinese vybudování lyžařského areálu s lanovkou, která bude končit nedaleko horní nádrže.

„Technologie lanovky je uzpůsobena tak, aby mohla převážet i jízdní kola,“ sdělil David Kestl z firmy K3 Sport, která lyžařský areál buduje.

Do budoucna není vyloučeno, že by návštěvníky do areálu elektrárny mohly vozit dopravní prostředky, které by přírodě ulevily ještě více.

„Uvažujeme o elektroautobusech, To však bude ještě nějaký rok trvat,“ dodal Zdeněk Saturka.

Několik pohledů na elektrárnu Dlouhé Stráně

ELEKTRÁTRNA DLOUHÉ STRÁNĚ

Elektrárna Dlouhé Stráně se rozkládá na ploše 95 hektarů, je začleněna do přírody Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Ohled na životní prostředí dokládá i umístění její technologie do podzemí. Největší podzemní stavbou byla právě strojovna elektrárny. Prostory, které v nitru skály zabírá, jsou impozantní i v evropském měřítku.

Kaverna pro obě soustrojí má výšku 50 metrů a zaujímá plochu 87,5 metru krát 25,5 metru Šestisettunové stroje mají na výšku dvacet čtyři metrů a jejich hlavní části jsou skryty pod podlahou strojovny.

Dostat se až na dno ke dvěma Francisovým turbínám znamená zdolat osm podlaží.

Další velkou kavernou, kterou bylo nutno ve skále vylámat, byla komora transformátorů o rozměrech 117 m x 16 m x 21,7, m. Podzemní systém elektrárny zahrnuje také 8,5 kilometru tunelů a štol.