Ještě v červnu přitom do těchto prostor v budově Kordu chodily na oběd desítky dětí. Během několika týdnů celá budova z areálu školy v Průchodní ulici v Jeseníku zmizí nadobro. Demoliční práce začnou v pondělí 22. července.

Největším problémem Kordu je přítomnost azbestu. Podle odhadů je ho v budově šedesát tun. Nachází se téměř všude: ve stropních podhledech, v příčkách mezi místnostmi. Tvoří i protipožární ochranu konstrukcí.

„Tady máte azbestové desky, které použili naši předchůdci," klepe na jednu z vnitřních zdí Antonín Semenka z karlovarské firmy Abajo, která získala zakázku na zbourání budovy.

Parta pěti „statečných" pod jeho vedením bude stavbu od azbestu čistit. Trvat jim to bude osm až jedenáct dnů.

„Nejdříve všechno nastříkáme ochranným prostředkem na bázi kaučuku, abychom snížili polétavost prachu. To, co odstraníme, znovu postříkáme. Na začátku budeme pracovat páčidly, pak bychom to rádi odšroubovali. Nebudeme to lámat, vrtat, rozbíjet palicemi. Budeme se snažit pracovat co nejšetrněji," říká stavbyvedoucí Semenka.

Teprve až bude všechen azbest pryč, začne demolice železné konstrukce.

Proč všechna ta opatrnost? Pokud s azbestem nikdo nemanipuluje, není tento minerál nebezpečný. Situace se ovšem mění, když se začne lámat nebo štípat a jeho mikroskopická vlákna se uvolňují do vzduchu. Pokud by je lidé vdechovali, může jim způsobit zdravotní problémy.

Aby azbest neunikal do areálu školy, celou budovu obklopuje obálka z folie. Vzduch zevnitř budou odsávat vzduchotechnické jednotky s filtry, které vytvoří podtlak a částice azbestu zachytí.

Uvnitř budou lidé z demoliční čety pracovat v bílých ochranných oblecích. Měnit je za nové budou téměř každou hodinu. Dýchat pracovníci budou přes speciální filtry. „Je to strašné, po pár vteřinách člověk nemá kyslík," popisuje své pocity kolega novinář, který si oblek a masku na ústa a nos nasadil.

close Jesenické budově Kordu zbývají poslední týdny existence. Během prázdnin půjde k zemi. zoom_in Budovu typu Kord nešlo v historickém areálu školy přehlédnout. Bílá dvoupodlažní krychle z roku 1982 se svou podobou k okolním stavbám bývalého kláštera vůbec nehodila. Byla však i náročná na spotřebu energií. Za jedinou sezonu se v ní protopily statisíce korun.

„Jen podíl připadající na první patro činil stovky tisíc korun. Například Hnutí Brontosaurus, které zde působilo, dostávalo od města příspěvek řádově dvě stě, tři sta tisíc korun. Dá se říct, že celý tento příspěvek padl na úhradu energií," řekl místostarosta Jeseníku Libor Halas.

„Jsme rádi, že Kord konečně půjde dolů. Jako škola jsme pro to vyvíjeli aktivitu posledních deset let. Architektonicky zde nemá co pohledávat a nevyhovoval ani takovým zákonným potřebám, jako je voda v jednotlivých třídách," řekl ředitel Základní školy Jeseník Roman Mrosek.

Školní učebny se proto z Kordu přestěhovaly už před sedmi lety. „Jediný důvod, proč tu z našeho pohledu budova zůstávala, byla výdejna stravy, která fungovala v přízemí," dodal Mrosek.

Demolice, kterou doprovází tak přísná bezpečnostní opatření, zůstane v Jeseníku ojedinělá. „Po městě jsou další budovy typu Kord. Jsou to objekty městského úřadu v ulici Karla Čapka nebo Tovární. Jsou ale postaveny z materiálů, které neobsahují azbest. Je tam použit jen ve zlomkových množstvích," řekl místostarosta Halas.