„Celý život bereme noviny. Čtu všechno, i když nejraději rodinné příběhy. Jen politiku nemusím. Ta ještě nikomu nepřinesla nic dobrého,“ říká babička a okamžitě dokazuje, že brýle ke čtení skutečně nepotřebuje.

Jinak ale babičku už zdravíčko trošku zlobí.

„Bolí ji klouby. Má artrózu. Taky nedoslýchá, a protože má slabší srdíčko, tak má kardiostimulátor,“ vyjmenovala neduhy své maminky Zdena Zelenková. Taky prozradila, že maminka je velký spáč. Uléhá už o půl sedmé večer a spí až do rána. Odpočinek si dopřeje i po obědě.

Chuť k jídlu paní Štěpánce také nechybí. „Jí všechno. Někdy dostane chuť na kačenu, ale nechce rýži,“ prozradila paní Zdena a babička jen tiše přikývla.

Raději si dá oběd bez přílohy, než aby musela jíst rýži. Dcera ale na ni vymyslela fígl. „Když dělám čínu, tak rýži překryji masem a zeleninou. Jíst se musí všechno,“ tvrdí paní Zdena.

Štěpánka Hrachovinová se narodila 22. června 1913. Za svůj život pamatuje vznik první republiky, prožila obě války, několik režimů a prezidentů. Nejhůř ale vzpomíná na dobu první republiky.

„To byla nejhorší doba. Byla nezaměstnanost. Nejdřív jsem sloužila a pak chodila od továrny k továrně a prosila o práci,“ vzpomíná babička.

Na dlouhověkost má přitom jednoduchý recept. „Práce a práce,“ usmívá se oslavenkyně. Sama v domácnosti pomáhala do svých devadesáti let, nyní už jen sleduje při práci dceru.

Štěpánka Hrachovinová má i jedno velké přání. „Abych se dožila sta let a aby mi na oslavě zahrála na zahradě hudba krásnou dechovku,“ dodala babička.