Komplex továrny na výrobu punčoch a obytné zástavby s náměstím v centru zahrnoval mimo jiné čtyři sta rodinných domů, školu, obchody, internáty, kulturní dům, stadion, park a koupaliště. To vše mělo stát na území panství Třemešek, které firma Baťa Zlín koupila i se zámkem. Středem plánované zástavby prochází dnešní silnice z dolnostudénského Králce do Třemešku.

Velkolepému projektu je věnována část jedné kapitoly knihy, která zatím leží jen v rukopise, protože na vydání nejsou finance. Šumperští autoři Jan Benda a Alena Babuňková v ní mapují nevyužité záměry, plány a projekty na Zábřežsku, Šumpersku a Jesenicku z let 1850 až 2000.

„Baťovo město mělo sahat až k Novému Malínu, továrna by stála na opačné straně; v podstatě na místě dnešní rodinné zástavby na okraji Králce. Pracovat v ní měly tři až čtyři tisíce lidí, z toho dvě třetiny žen. Vyrábět měla mimo jiné dvě stě tisíc párů punčoch týdně,“ říká spoluautor rukopisu Jan Benda, pro kterého je historie životním koníčkem. Po odchodu do důchodu se jí věnuje naplno.

Na nevyužité projekty narazil při svém bádání v archivech během práce na jiných publikacích. V případě Baťova projektu byl hlavním zdrojem archiv ve Zlíně.

„Než Baťovci do záměru šli, zpracovali si velmi podrobný průzkum obyvatelstva v okolí. Měli přehled o profesích, vzdělání, možnostech dopravy. Využít chtěli volnou pracovní sílu z několika šumperských textilek, které se ještě nevzpamatovaly z krize a buď úplně stály, nebo vyráběly jen omezeně,“ vysvětluje Jan Benda.

Kdyby se záměr podařilo uskutečnit, zásadně by ovlivnil vývoj šumperského regionu. Německé vedení Šumperka se mu stavělo na odpor, protože příliv obyvatel by výrazně posílil český živel; odborníci by do nové továrny přišli ze Zlína. Baťovci tedy panství koupili zprostředkovaně přes jinou firmu, v níž figuroval i židovský majitel. Sudetoněmecká správa pak chtěla majetek zabavit a takzvaně arizovat a firma Baťa musela dokazovat, že jí panství patří.

Do obsazení republiky byly hotovo jen základy pro čtyřpatrovou správní budovu a pro osm domků. Hned po válce firma Baťa proklamovala, že chce v záměru pokračovat. Mimo jiné zpracovala projekt na přeměnu zámku Třemešek na rekreační středisko pro celý podnik.

„Pak byla ale firma znárodněna a v roce 1947 do Šumperka sděluje, že plán se změnil a že punčochárna v Třemešku se stavět nebude. Textilní výroba byla z obuvnického průmyslu vyčleněna. Rozhodnutí znamenalo konec jednoho z největších investičních záměrů v dějinách našeho regionu,“ říká Jan Benda.

O neuskutečněných záměrech a projektech včetně toho baťovského mluvil v polovině března na přednášce v šumperské knihovně. Stihl na ní popsat jen část projektů ze sedmi kapitol rukopisu. Další díl si mohou zájemci poslechnout tuto středu 13. dubna od půl sedmé večer. Mluvit se bude na příklad o plánované stavbě letiště na Vysoké Holi nebo o projektu dálnice z konce 30. let. Spojit měla Vídeň s Vratislaví a její trasa by vedla i nedaleko Štítů.