Bílá Voda je vesnice v nejzazším cípu Javornického výběžku, kam komunistický režim v roce 1950 soustředil stovky řeholních sester. Z této historie vychází román Kateřiny Tučkové. V něm do Bílé Vody přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí, která ji přivedla na pokraj sebevraždy.

Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Tu komunisté do Bílé Vody odvlekli jako mladou v září 1950 a dali jí na výběr: vrátit se do civilního života, nebo s ostatními sdílet jejich příští osud. Zůstala a stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a vystavena ponižování v komunistickém kriminálu i mučení, aby se vzdala víry v Boha.

Lena však zjistí, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná. Brzy pochopí, že démoni obcházející minulost bělovodských řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu.

Evaristin příběh i osudy dalších řádových sester vycházejí ze skutečných událostí, po nichž Kateřina Tučková řadu let pátrala v archivech a mezi pamětníky.

„Kromě strhujícího děje se její román kriticky zaobírá i postavením žen v katolické církvi a v symbolické rovině i nerovnoprávným postavením žen v celé společnosti,“ uvedl k novince šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík.

Bílá Voda - piaristický klášter.
Jak se žije v Bílé Vodě? Pojďte na návštěvu

Kateřina Tučková román psala s přestávkami deset let. „Mezitím jsem četla materiály, které jsem objevila v archivech, mluvila s pamětníky, pobývala v klášteře a také prošla složitým duchovním hledáním, které mi pomohlo přiblížit se mým postavám i zevnitř. Myslím, že je to má nejprožitější kniha,“ říká autorka o svém románu.

Brňanka Kateřina Tučková se do povědomí veřejnosti dostala v roce 2009 svou druhou knihou Vyhnání Gerty Schnirch. V ní zpracovala osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v rámci takzvaného Brněnského pochodu smrti.

V roce 2012 publikovala román Žítkovské bohyně. V něm zachytila příběh rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat. Její knihy byly přeloženy do dvaceti jazyků. Bílá Voda je jejím třetím velkým románem.

V Bílé Vodě otevřeli v pátek 7. září muzeum věnované mimo jiné internaci řádových sester.
Vyhnanství řeholnic připomíná v Bílé Vodě muzeum. Požehnal mu kardinál Duka