Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bioslavnosti ve Starém Městě budou ve znamení starodávné špaldy

Staré Město – Firma PRO-BIO, s.r.o. ve Starém Městě pod Sněžníkem si letos připomíná dvacet let existence a narozeniny oslaví v sobotu 14. července na Špaldových bioslavnostech. Začínají v areálu firmy v 10 hodin a program potrvá do pozdní noci.

11.7.2012 1
SDÍLEJ:

Bioslavnosti ve Starém MěstěFoto: DENÍK/Hana Kubová

Po celý den mohou návštěvníci nakupovat na trhu s biopotravinami, u stánků s občerstvením si přijdou na své masaři, vegetariáni i vegani. Chybět nebudou tradiční pohankové palačinky, tematické pokrmy ze špaldy, grilovaní pstruzi nebo beran na rožni. Pro děti jsou připraveny hry, soutěže i divadlo, dospělí mohou zavítat na exkurzi na ekofarmu Agrisen či do biomlýna. Součástí akce je i večerní koncert, na němž se vystřídá šest kapel v čele s legendární skupinou Plastic People of the Universe. Její vystoupení začíná v půl osmé večer.

Vstupné na slavnosti je pro dospělé 60 korun, od 16 hodin 100 korun. Vstupenka pro děti je za dvacetikorunu.

Martin Hutař pašoval špaldu z Rakouska

Obchodní společnost PRO-BIO, s.r.o patří po dvaceti letech existence k největším českým zpracovatelům produktů ekologického zemědělství a je největším zaměstnavatelem na Staroměstsku. Spolumajitelem a zakladatelem firmy je Martin Hutař, někdejší agronom státního statku, pro kterého je ekologie životním koníčkem.

Proč mají letošní sedmé Bioslavnosti v názvu připojeno slovo Špaldové?polumajitel firmy PRO-BIO ve Starém Městě pod Sněžníkem Martin Hutař

Spalda byla první plodina, s níž jsme v roce 1992 začínali. Naše první výrobky byly právě z ní – například Houbové či Zeleninové špaldoto. Proto jsme jí věnovali i letošní slavnosti. Návštěvníci mohou ochutnat například špaldové pečivo, perník, placky, knedlíky, rizoto a salát, ale i kompot se špaldou, dezert a quiche se špaldou, tempehem a tomatovým krémem. V nabídce bude také špaldová polévka nebo špaldový nápoj. A na děti čeká mimo jiné pohádka o udatném Špaldíkovi, který zachránil království Bioharmonie.

Co je vlastně špalda?

Je to prastará předchůdkyně klasické pšenice. V Evropě se pěstovala již před osmi tisíci lety. Obsahuje více bílkovin, minerálních látek a vitamínů skupiny B než běžná pšenice a je také lépe stravitelná.

Vaříte i doma ze špaldy? Jaký recept byste doporučil?

Ze špaldy, ale i pohanky vaříme hodně i proto, že v začátcích firmy jsme vymýšleli recepty a vařili jsme pak na různých akcích. Nejraději ale dělám takovou tu „hřebíkovou polévku" z toho, co zrovna je k dispozici. Základem je uvařené špaldové kernotto, čili špaldové kroupy. Není špatné nechat je vychladnout, protože pak se nelepí. Pak na olivovém oleji nebo kvalitním nakrájeném špeku osmahnout cibulku a jakoukoliv čerstvou zeleninu, do toho přidat bylinky a nakonec špaldové kernotto, prohřát a je hotovo. Pro masaře se může přidat nějaké biomasíčko ze dvorku. Vychlazené špaldové kroupy lze také využít na sladký dezert, přidat sezonní ovoce, javorový sirup či jogurt a nechat vychladit.

Vy jste prý v začátcích vaší firmy pašoval špaldu z Rakouska. Legálně ji přivézt nešlo?

To pašování špaldy je trošku nadsázka, Ale je fakt, že na jaře 1990 se sice mohlo přes hranice, ale jinak fungovaly všechny zákazy. Vyřídit formality na převoz osiva pro nás bylo hodně složité a ani jsme to neuměli. Tak jsme pašovali. Nebylo to nic příjemného s těmi kontrolami pohraničníky, psy a samopaly. Vždycky při přechodu hranic si na to vzpomenu a naskočí mi husí kůže.

Ovčí farmu v Nové Senince provozuje firma PRO.BIO, s.r.o. už deset let

Ovčí farmu v Nové Senince provozuje firma PRO.BIO, s.r.o. už deset let. Foto: František Kyjovský

Jaké byly začátky firmy PRO-BIO? Bylo to dobrodružství?

Rozhodně ano. Nejprve jsem si pronajal sýpku ve Starém Městě a začínal jsem s jedním dělníkem. Společník Karel Matěj se k nám přidal v roce 1992 a vznikla obchodní společnost PRO-BIO, s.r.o. Ze starých strojů jsme postavili mlýn, loupárnu špaldy a pohanky. Naštěstí jsme s Karlem vychováni hodně skromně a naše manželky nás dost dlouho živily. Začátky byly i humorné: třeba když jsme objednali nakládku ve Starém Městě a kamión byl o 160 kilometrů dál a řidič se strašně se divil. Starých Měst je v republice myslím jedenáct.

Setkávali jste se zpočátku s nedůvěrou k vašim výrobkům?

V Československu byla naštěstí relativně velká skupina lidí, kteří žili a chtěli žít zdravě. Vznikla spousta obchodů se zdravou výživou, což nemělo ve východním bloku po revoluci obdoby. Ale přesto bylo složité najít tu správnou parketu a propagovat celozrnné mouky, těstoviny a zrniny. Lidé se divili, proč mají jíst zrní pro slepice! I po dvaceti letech se tací pořád najdou. Samostatnou kapitolou byly recepty na naše výrobky. Velká část byla pro přesvědčené nebo nemocné. Postupně se nám podařilo vyvinout recepty, které chutnaly i dalším strávníkům. Řada z nich je v první České biokuchařce, na jejímž vydání jsme se podíleli.

Kdy nastal ten pravý obrat k lepšímu?

Velkým skokem byl rok 1997. Podařilo se nám prodat několik kamiónů špaldy do zahraničí, ale v následujícím roce nikdo špaldu nechtěl, málem ani zadarmo. Jedinou spásou byl vývoj vlastních výrobků. Podařilo se nám vyvinout takzvaný špaldový program pod vlastní značkou Bioharmonie, který dál rozvíjíme. Je to například špaldové kernoto, polotovary Houbové špaldoto či Zeleninové špaldoto, špaldové instantní kafe, špaldové těstoviny a podobně. Odměnou byla cena Zlatý klas.

Špalda je prastará odrůda pšenice a první plodina, s níž firma PRO-BIO, s.r.o začínala

Špalda je prastará odrůda pšenice a první plodina, s níž firma PRO-BIO, s.r.o začínala

Jaké výrobky nejvíc frčí?

Je úžasné, že špalda a výrobky z ní patří mezi naše nejprodávanější. Je za tím její specifická chuť a obsah nutričních látek. Protože je to nešlechtěná plodina, má ode všeho něco a to je její deviza. Kromě špaldot jsou to i další polotovary – například Pohanková nebo Špaldová polévka BIOLINIE. Ječné lívance BIOLINIE dokonce letos obdržely ocenění Nejlepší biopotravina roku 2011 v kategorii pro gastronomii. Polotovary se hodí pro ty, kteří chtějí zkusit biopotraviny a různé speciality jako pohanka, špalda, jáhly, bulgur, kuskus, kernoto, polenta, obilné nápoje, kamut, grünkern a podobně, ale nevědí si s nimi rady. Dobře se prodávají bezlepkové produkty – jáhly, kukuřičná krupice, cizrna, instantní kukuřičná polenta, celozrnné těstoviny různých tvarů a z různých obilnin.

Vy si některé plodiny sami pěstujete?

Na jižní Moravě máme farmu VH Agroton Velké Hostěrádky. Tam již čtvrtým rokem produkujeme na 370 hektarech špaldu, pšenici, sóju, pohanku, oves nahý, osivo jetele inkarnátu, pelušky, vikve a další. Je to pro nás důležité, protože si za konkurenční ceny vyprodukujeme asi dvacet procent surovin do našeho mlýna. Přes deset let máme v Nové Senince ovčí farmu Agrisen. Od příštího roku bychom chtěli mít i malou porážku, abychom mohli nabídnout kvalitní jehněčí.

Jak byste hodnotil vaši firmu dnes?

Hodnota firmy není v budovách a strojích, ale v její produkci a především v těch více než 80 zaměstnancích. Ti v našem odlehlém koutu vymýšlejí a vyrábějí sortiment téměř 1200 výrobků a distribuují je do celé republiky, ale i na Slovensko, do Polska, Slovinska, Irska, Švédska, Holandska nebo Německa. I po těch dvaceti letech naše směřování neuhnulo: chceme vyrábět kvalitní produkty ekologického zemědělství, řešit životní prostředí, být zaměstnavatelem v regionu, kde se práce hledá těžko, a neodejít odtud.

Má ekologické zemědělství budoucnost?

Určitě. Do budoucna je to pro zemědělství jedna z mála cest. Když se s přírodou spolupracuje, tak to funguje! Například letošní sucho poznamená úrodu. Tam, kde se nám podařilo dodržet zásady ekologického zemědělství s pravidelným střídáním plodin, se ztráta tolik neprojeví. Konvenční zemědělství je stresování rostlin a zvířat, tak aby se dosáhlo vyšších výnosů a přírůstků. Biologická kvalita, chuť a vůně se pak bohužel snižuje.

Kdo je Martin Hutař

Martin Hutař se narodil v roce 1959 v Šumperku, je ženatý a má dvě děti. Do dvaceti let hrál za Šumperk mládežnický hokej. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Šumperku a fytotechnický obor na Vysoké škole zemědělské v Brně. Pracoval jako agronom na státních statcích v Hanušovicích a Starém Městě. V roce 1990 spoluzakládal svaz ekologických zemědělců PRO-BIO v Šumperku, o dva roky později založil obchodní společnost PRO-BIO, s.r.o. Staré Město.

Autor: Stanislava Rybičková

11.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

Město strážníkům přidá na výplatě. A stále hledá nové

Nehoda mezi Zábřehem a Rovenskem - 17.10.2017
3

Senior v zatáčce sestřelil Alfu Romeo

VIDEO: Převrácený jeřáb po tragédii stále visí nad vodou

Mimořádně komplikovaným úkolem je vyproštění havarovaného autojeřábu z hrany dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně. Ani pátý den po nehodě práce ještě nezačaly.

Nepropásněte! Prvňáčci z 5. ZŠ Vrchlického v Šumperku

Na stránce tištěných novin postupně představíme všechny děti z našeho regionu, které letos nastoupily poprvé do školy.

Jeseník zase doma nedal gól a prohrál s Dolním Benešovem

Potřetí v letošním divizním ročníku vyšli jeseničtí fotbalisté před svými diváky střelecky naprázdno. Hosté ukázali svoji kvalitu a zaslouženě si z lázeňského města odvezli všechny body.

Jeden řidič se lekl, druhý otáčel, oba havarovali

K nehodě, která se stala v pondělí 16. října v Bohdíkově, vyjížděli policisté. Havaroval třicetiletý řidič Hondy Civic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení