Varhanář Boris Mettler stojí v dílně v Bílsku na Olomoucku v místnosti plné píšťal a dalších komponentů z varhan. Před ním leží rozpracovaná vzdušnice. Zařízení, které ve varhanách po stisku klávesy pouští vzduch ke konkrétní píšťale.

„Původní vzdušnice byla vlivem dřevokazného hmyzu a předchozí neodborné opravy bohužel nerestaurovatelná. Vyrábíme její repliku. Všechny ostatní díly lze opravit. Zachovány budou všechny dřevěné píšťaly vyjma asi deseti kusů, které se během let buď ztratily, nebo byly červotočem úplně zničené,“ popisuje varhanář.

Náročná práce odborníků

close Varhany z kostela Božího Těla u Bludova ve varhanářské dílně v Bílsku. info Zdroj: Deník/Petr Krňávek zoom_in Varhany z kostela Božího Těla u Bludova ve varhanářské dílně v Bílsku. Během restaurování s kolegy mění v nástroji kožené části, mosazné dílce, polepy ze speciálního modrého papíru nebo kašmíru. Velkou část dřevěných prvků je třeba zpevnit v roztoku solakrylu.

Výletové otvory po červotoči čeká vytmelení směsicí vosků. „Vše se poté musí dát dohromady. Vyzkoušet vzduchotěsnost celé soustavy, varhany rozehrát, píšťaly naintonovat a naladit. Ale to už jsme v roce 2025,“ popisuje další postup prací.

Podle organologa (odborník na varhany, pozn. red.) olomoucké arcidiecéze Jana Gottwalda byly bludovské varhany ve velmi špatném stavu. „Bylo tam několikero zásahů v několika vrstvách, které spíše vedly k devastaci toho nástroje. Několik roků se uvažovalo, jak toto restaurování docela významných varhan uchopit. Nakonec bylo rozhodnuto, že dojde k pietnímu restaurování. Nástroj bude rukou varhanáře kompletně obnoven,“ řekl Jan Gottwald.

Pro varhanáře z Bílska je bludovský nástroj první, který obnovují v kostelíku bez elektřiny. Také se jedná o poměrně ojedinělý nástroj. V roce 1892 jej postavil svébovský varhanář Antonín Hermann.

„Byl to drobnější řemeslník a při výrobě zůstával v tradičním řemesle. Kolem roku 1850 začali varhanáři nakupovat moderní dřevoobráběcí stroje a v konstrukci varhan přešli na mechanické kuželky. Bludovský nástroj je jeden z posledních na Moravě, který má mechanické zásuvky,“ poznamenal Boris Mettler.

V bludovském poutním kostele nástroj hrál zhruba sto let. Od začátku 90. let 20. století nebyl provozuschopný. O jeho obnovu usiluje Spolek pro Kostelíček Božího Těla.

„Dali jsme se dohromady v roce 2018 jako parta přátel, kteří chodili od dětství na poutě ke kostelíčku. V roce 2020 jsme se odvážili velké myšlenky pustit se do restaurování varhan. Začali jsme dělat poutě, vydělávat peníze vlastními silami, měli jsme donátory, fanoušky, kteří nám přispěli. Do této doby jsme získali polovinu peněz na varhany. Na další polovinu jsme vyhlásili veřejnou sbírku, která se skládá převáženě z adopcí píšťal,“ řekla členka rady spolku Jitka Snášelová.

Varhany z kostela božího Těla u Bludova ve varhanářské dílně. | Video: Petr Krňávek

Obnova varhan započatá loni je nyní zhruba v polovině. Celkové náklady jsou vyčísleny na 1,5 milionu korun, spolek potřebuje získat ještě sedm set tisíc.

Kostelíček je spojený se zázrakem

Poutní kostel Božího Těla se nachází na půvabném místě na rozhraní louky a lesa nad Bludovem. „Je výjimečný i v celé arcidiecézi, protože je zasvěcen Božímu Tělu a je spojen s eucharistickým zázrakem. Je to jedinečné místo nejen pro věřící, kteří se tam chodí modlit, ale mnoho lidí tam přichází, aby zakusili tamní jedinečnou atmosféru, aby se jich dotkl genius loci toho místa,“ řekl farář bludovské farnosti Otto Sekanina.

Bludovští mají svůj farní kostel v centru obce. Poutní místo nad vesnicí je pro ně srdeční záležitostí. „Říkávají mu kostelíček. Ne proto, že by byl malý, ale protože je to ten náš kostelíček, který máme rádi, kam chodily generace lidí před námi,“ vysvětlil farář Sekanina.