Ještě před sedmi lety se tito živočichové vyskytovali jen na Zábřežsku.

Chránění bobři ovšem způsobují nemalé škody vodohospodářům i zemědělcům.

Pracovníci státního podniku Povodí Moravy monitorují výskyt chráněného bobra zejména na vodních tocích řek Moravy, Branné, Krupé, Moravské Sázavy, Desné i jejich přítoků. Bobří rodinky se už také zabydlely například u obce Dolní Morava, u Starého Města pod Králickým Sněžníkem nebo u města Mohelnice.

„Bobr je teritoriální živočich a proto se mláďata od dospělých brzy oddělují a osídlují pro ně vhodná, ještě volná území. Protože tento živočich nemá v české republice přirozené nepřátele, jeho populace se tak rychle rozrůstá," vysvětlil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Nerušenému množení bobrů také nahrává legislativa, která regulaci chráněných hlodavců neumožňuje.

Problém ale je, že na některých místech bobři škodí.

„Jedná se o škody jak na břehových porostech, tak i na vlastním vodním toku a jeho okolí. Původní plachost se postupem času vytrácí a nyní žijí tito hlodavci i u poměrně hodně frekventovaných a lidskou činností zatížených míst," dodal Petr Chmelař.

Za zbouřenou hráz postaví novou, silnější

Některé bobří hráze musejí vodohospodáři odstraňovat, ucpaná koryta se totiž nacházejí v místech, kde by vylitý potok či řeka mohly způsobit ekologické havárie.

Před časem hrozilo v Šumperku například zaplavení průmyslových areálů firem SHM a Nuget.

Hráz na Desné zase vážně ohrožovala šumperskou čistírnu odpadních vod.

„Bobři jsou poměrně chytří živočichové, pokud jim někdo hráz zbourá, postaví si brzy novou a daleko důkladnější. Ale pomáhá například zabudování drenáže, takže voda hrází protéká a kolonie hlodavců se pak sama přestěhuje na místo, které jim více vyhovuje," vysvětlil Marcel Minář z šumperské pobočky Českého svazu ochránců přírody.

Na náhonu v Chromči loni kvůli stavbě pilných živočichů zaplavila voda z koryta pozemky, na kterých se nacházejí zdroje pitné vody pro tisíce obyvatel.

Odbor životního prostředí Olomouckého kraje již před časem udělil výjimku, na jejímž základě mohou vodohospodáři problematické hráze rozebrat, aniž by museli čekat na zdlouhavé úřední vyřizování.

Zahlédnout bobra je výjimečné 

Zatímco stopy po bobrech jsou v přírodě nepřehlédnutelné, spatřit velké hlodavce na vlastní oči se podaří málokomu.

Zvířata jsou před zvědavci velmi plachá, i když se mnohdy zabydlela přímo ve městech.

„K pozorování borů je potřeba velká trpělivost a opatrnost. Jeden ze skupiny bobrů vždy hlídá, pokud zbystří nebezpečí, plácne ocasem do vody. Dá tak varovný signál ostatním a všichni se ihned schovají pod vodu," řekl Marcel Minář.

Bobr evropský
– Bobr evropský váží až 30 kilogramů a je druhým největším hlodavcem na planetě.
– Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzavíratelným nozdrám.
– Pod vodou je schopen setrvat až 20 minut.
– Dovede uchopovat předměty, čehož využívá při stavbě svého obydlí z kmenů a větví, v březích si pak buduje spletitou síť chodeb, které slouží jako spižírna.
– Bobr evropský je chráněn jak českou tak evropskou legislativou.
– U nás byli bobří vyhubeni začátkem 18. století, v 90. letech byli uměle vysazeni v Litovelském Pomoraví. Odtud připutovali do Šumperského regionu.