Bolest a pocení. Tak intenzivní nemoc jsem nikdy neměl, říká Šumperan s covidem

„Když mi bylo jasné, že covid mám, rozhodl jsem se, že ho zvládnu a překonám a nenechám se jím psychicky srážet. To si myslím, že bylo důležité rozhodnutí a na průběh mé nemoci mělo vliv,“ říká.

Šedesátník Zdeněk se koronavirem nakazil loni v říjnu od příbuzných.

„Přes víkend jsme byli na návštěvě, po ní jsem měl lehké příznaky. Do druhého dne eskalovaly, tak jsem kontaktoval svého obvodního lékaře. Potvrdil, že to vypadá na covid, a přihlásil mě na testy. Tenkrát to byla dost exponovaná doba, dostal jsem se na ně až třetí den. Mezitím jsem byl doma v dobrovolné karanténě, protože to bylo dost jasné,“ říká.

Nádraží na Osoblažce čeká citlivá rekonstrukce, začne v květnu

Strašná bolest zad a hrozné pocení

Nemoc se zpočátku projevovala únavou a podobně jako chřipka. Postupně se začala přidávat teplota a další příznaky.

„Postihla mě taková bolest zad, že jsem nevěděl, jestli si lehnout, sednout, stoupnout, opřít se o kuchyňskou linku, protože při všem to bolelo. Nezbylo mi nic jiného, než si na noc vzít prášky na spaní. Ty přinesly další projev, a to hrozné pocení, které jsem nikdy nezažil. Třetí nebo čtvrtý den mě začala pálit kůže, jako kdybych se hodně spálil na jarním slunci. Bolest zad vystřídala bolest povrchu těla,“ vzpomíná, jak se u něj nemoc projevovala.

Velikonoční krása. Takto se vyzdobil Šumperk a další blízká města. Podívejte se

Dušnost ho minula

Vážné dýchací problémy, které se objevují u mnoha lidí, naštěstí nezaznamenal. Přesto měl problém se zadýcháváním například při vycházení schodů. „Naštěstí jsem neskončil se zápalem plic jako hodně mých kamarádů a lidí kolem,“ poznamenává.

Přestože neskončil v nemocnici, průběh choroby u sebe nepovažuje za lehký.

„Myslím, že tak intenzivní a dlouhou nemoc jsem za život neměl. Zažil jsem dvou, třídenní prudkou angínu, kdy teplota vyleze nad devětatřicet, ale většinou penicilin třetí den zabere a pak člověk cítí, že to jde k lepšímu,“ popisuje Zdeněk.

Proměna trati Šternberk - Uničov. Takto teď vypadá stavba

Organismus si musí pomoci sám

Na covidu je podle jeho poznatků velmi nepříjemné, že se zlepšuje velmi pomalu.

„Není na to žádný lék a organismus si musí pomoct sám. Velmi nepříjemný je dlouhý průběh a návraty. Už si říkáte, že to máte za sebou, a pak se to na dva dny vrátí i s bolestmi v plném rozsahu,“ dodává. Vyspaný a odpočinutý se od říjnového nakažení cítil poprvé až o Vánocích.

Covidem postupně prošli všichni lidé v jeho domácnosti. Důležitá je podle Zdeňka psychika.

„Já jsem tuto nemoc nikdy nepodceňoval. Měl jsem z ní respekt, ale odmítal jsem z ní mít strach. Myslím, že u hodně lidí hraje strašně velkou roli psychika. Hlavně u těch, kteří zůstanou sami a několik týdnů nesmí nikoho vidět. Samozřejmě může být tato nemoc smrtelná i pro mladšího a zdravého člověka, ale chce to mít odvahu a být nad ní psychicky nahoře,“ uzavírá Šumperan.