Je to jediné místo v republice, kde je možné při nostalgických parních jízdách vidět jeřáb v akci. A zároveň tedy jediné místo, kde při nich nemusejí asistovat hasiči s cisternou a hadicemi. Brannou mohli vynechat i v sobotu při historické jízdě zvláštního parního vlaku z Hanušovic do polských Glucholaz.

Ten vypravily České dráhy ke Dni železnice a zároveň na oslavu 120 let od vybudování trati. Soupravu sestavenou z historických osobních vozů táhla parní lokomotiva zvaná Rosnička.

„Do její nádrže se vejdou zhruba tři kubíky vody. Na páru z nich ujede lokomotiva kolem deset kilometrů, při stoupání, jaké je z Branné do Lipové, i méně,“ řekl bývalý traťmistr hanušovického nádraží, dnes už důchodce, Zdeněk Štefl.

Právě on a s ním parta dalších nadšenců má na obnově jeřábu největší zásluhu. V sobotu zářil radostí, že se dílo podařilo.

„Původní jeřáb tady sloužil do roku 1976. Tento, který jsem pro Brannou získal, stál zapomenutý na olomouckém nádraží. Převezl jsem ho do Branné, kde jsme ho během čtyř let opravili. Nové rozvody a osazení jeřábu je sponzorským dílem firmy Sart, která tady budovala nový propust pod tratí,“ řekl Štefl.

V Branné tak vzniklo unikátní muzeum železničního vodárenství. Jeho součástí je i vodárenská nádrž v sousedním objektu. Budova i celé zařízení včetně nádrže v patře, do níž se vejde 55 kubíků vody a která tvoří s jeřábem spojité nádoby, je původní z roku 1888, kdy se zdejší trať stavěla. Na rozdíl od jeřábu je budova ve velmi omšelém stavu a parta nadšenců teď shání peníze na její opravu.

Nostalgickou jízdu z Hanušovic do Glucholaz a zpět si v sobotu nenechaly ujít davy zájemců. Společně s železničáři tak lidé oslavili 120. výročí trati, která propojila Jesenicko s vnitrozemím tehdejší monarchie.

Ve složitých horských podmínkách byla trať postavena za dvě zimy a jedno léto. Její provoz měla nejprve v režii rakouská společnost místních drah, v roce 1895 byla dráha zestátněna.