Budova se až do roku 1990 využívala jako kulturní dům. „Po rekonstrukci zde máme znovu sál s tělocvičnou, která zdejším školákům hodně chyběla. Museli cvičit ve škole. Říkám, že celá generace našich dětí viděla žíněnku poprvé až na druhém stupni školy v Hrabišíně. Dále zde máme klubovny a zázemí tady najdou místní spolky a zájmová sdružení,“ popsal nové využití citlivě zrekonstruované budovy starosta obce Jiří Bartoš.
Stopadesátiletá tradice
Objekt má přitom dlouhou a zajímavou tradici. Už v 19. století zde byl obchod a hostinec, po první světové válce tehdejší majitelé – rodina Lukasů - vybudovali sál s jevištěm, biograf a cizinecké pokoje. V roce 1960 přešel objekt na obec a v roce 1966 původní kulturní dům vyhořel, shodou okolností při hasičském plese.
Podívejte se, jak vypadal kulturní dům před rekonstrukcí a během ní:
„Obnova trvala pět let a místní dobrovolníci na ní odpracovali tisíce brigádnických hodin, čímž tehdy ušetřili oproti původně plánovanému rozpočtu velké peníze,“ připomněl při slavnostním otevření starosta Bartoš.
Po restituci objekt dlouho chátral
Kulturní dům byl po rekonstrukci znovu otevřen v roce 1971. Byl zde velký sál, kino, restaurace, tělocvična i byty. Po sametové revoluci musela obec v restituci vrátit budovu původním vlastníkům. Majitelé se pak měnili, přičemž ti poslední se o kulturní dům vůbec nestarali. Z fasády opadávaly kusy omítky na přilehlý chodník, ze střechy rostly břízy.
Až v roce 2019 se obci podařilo objekt získat v dražbě za 613 tisíc korun. Ihned začala s jeho vyklízením a vyvážením nepořádku. „Pozvali jsme sem statika. Prohlédl budovu a zkonstatoval: opravte střechu, ať sem neteče, jinak je to ve stavu hrubé stavby,“ připomněl starosta Brníčka.
Náročná rekonstrukce
V první fázi tedy obec nechala za zhruba pět milionů vyměnit střechu za novou se zateplením stropů, na kterou poskytl dotaci Olomoucký kraj ve výši 1,5 milionu korun.

Následovala kompletní rekonstrukce, kterou zkomplikoval nejprve covid a potom ruská invaze na Ukrajinu a s tím spojený nedostatek některých stavebních materiálů a zvýšení jejich cen. Druhá etapa přišla na 43 milionů korun, přičemž 24 milionů pokryla dotace z ministerstva pro místní rozvoj. Na zbytek si obec vzala dvacetiletý úvěr, navíc v době, kdy ještě byly nízké úroky.
Slavnostní otevření si o víkendu nenechaly ujít stovky lidí. Při koncertech Dechového orchestru Zábřeh, známé zpěvačky Marty Jandové nebo vystoupení baviče Zdeňka Izera byl sál zaplněný do posledního místečka a lidé program sledovali i z přísálí. Po mnoha letech tak zněl kulturním domem znovu aplaus nadšených diváků a posluchačů.
Budova je bytostně spjatá s válečným hrdinou
Dnešní kulturní dům v Brníčku je bytostně spjatý s nejznámějším místním rodákem – válečným hrdinou Karlem Lukasem, který se stal později obětí komunistického teroru. V roce 1897 se zde narodil, jeho otci patřila hospoda, co tu tehdy byla.
Karel Lukas bojoval za svobodné Československo v legiích, podílel se poté na budování československého pohraničního opevnění. Po německé okupaci se zapojil do odboje. Záhy odešel do zahraničí, měl podíl na vybudování československé armády ve Francii, velel i československé brigádě ve Velké Británii. Účastnil se bojů v Libyi i osvobozování Itálie.
Generál Karel LukasPo komunistickém převratu z armády odešel a usadil se v rodném Brníčku. Státní bezpečnost jej ovšem brzy poté zatkla. Důvodem se stal luxusní vůz značky Packard, který si přivezl z USA, a také západní zboží. Jeho byt následně estébáci vyrabovali. Karel Lukas zemřel na následky brutálního bití a mučení v pankrácké věznici 19. května 1949, o měsíc dříve než jeho přítel a další oběť komunistického režimu Heliodor Píka. StB tím zřejmě chtěla zakrýt předchozí rabování.
Za jeho smrt nebyl nikdy nikdo potrestán. Rehabilitace se dočkal až po sametové revoluci. V roce 1990 ho Václav Havel povýšil in memoriam na generálmajora.
Prezident Zeman Karla Lukase 28. října 2022 vyznamenal in memoriam nejvyšší státním vyznamenáním - Řádem Bílého lva za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost.