Na stavební úřad poslali nesouhlasnou petici, v níž navíc upozorňují, že majitel buduje stáj bez stavebního povolení. Petici se 46 podpisy podpořila většina dospělých obyvatel Janoušova a také místní chalupáři, kteří ve vsi tráví část roku.

„Taková stavba do centra obce přece nepatří, vybudovat by ji měl někde na okraji, pozemky na to má. Dřív byl samozřejmě chlév s prasetem, kozou a kravkou u každé chalupy, ale stáj pro několik desítek kusů je něco podstatně jiného,“ řekl starosta obce Jan Kubíček (nez.).

Stavební úřad už brzy zahájí správní řízení na odstranění stavby. To ale neznamená, že ji majitel bude muset skutečně zbourat. Řízení může skončit dodatečným povolením, pokud stavba bude splňovat všechny náležitosti.

Hlavní překážkou je v současné době to, že obec nedala Josefu Divišovi povolení k napojení na obecní komunikaci. Zemědělec se odvolal, spor řeší krajský odbor dopravy.

Josef Diviš soukromě hospodaří už třináct let. Zatím má krávy, býky a telata ustájené v nepříliš vyhovujících chlévech za svým domem.

„Jediná změna pro okolí bude v tom, že se dobytek přesune o pár metrů dál do moderních vzdušných prostor, které splňují všechny hygienické požadavky. Budou tam vysoké větrací komíny, kydání hnoje na posuvný pás,“ obhajuje svou investici Josef Diviš a dodává: „Kde jinde by měl dobytek žít než na venkově? Ať se jdou lidé podívat třeba do Tlumačova, kde stojí uprostřed obce hřebčín a nikomu tam nevadí.“

Dobytek potřebuje mimo jiné ke zkrmení píce ze svých pozemků. Hospodaří na šestadvaceti hektarech.

Když koupil pozemek nad svým domem, zadal projekt pro stáj a v lednu 2007 začal vyřizovat stavební povolení. Získal všechna kladná vyjádření státních orgánů včetně hygieniků, narazil až na územní plán obce. Plán schválený v prosinci 2006 počítá na pozemku s rodinnou zástavbou. Josefu Divišovi se ale podařilo územní plán zpochybnit. Loni v březnu dal žalobu k soudu a uspěl.

„Můj otec byl v době údajného schvalování plánu členem zastupitelstva. Říkal, že žádný plán v uvedeném datu neprojednávali a neschvalovali. Všechno se zřejmě dělalo dodatečně. Není divu, když nadpoloviční většina zastupitelů jsou starostovi příbuzní. Myslím, že nebýt mého sporu, tak by dodnes nikdo v obci ani nevěděl, že tu nějaký územní plán máme,“ říká Josef Diviš.

Na územním plánu pracovalo vedení obce spolu s Městským úřadem v Šumperku od roku 2002. Starosta Kubíček jakékoliv formální pochybení při jeho schvalování odmítá, Nejvyšší správní soud dal ale nakonec za pravdu stěžovateli a plán loni v červnu zrušil. Hlavní překážka stavby stáje tedy padla.

Obec už připravuje nový územní plánu a starosta využil poslední šance, jak nechtěnému projektu zabránit - nepovolil napojení na obecní komunikaci.

„Je to zdržovací taktika, doufají, že než se tato záležitost vyřeší, bude nový územní plán schválený,“ kroutí hlavou zemědělec. Letos v květnu se tedy pustil do stavby bez povolení a v odvetu za protestní petici upozornil stavební úřad na další černé stavby v obci.

Josef Diviš tvrdí, že na pozemcích mimo obec stavět nemůže, protože jsou v zimě nedostupné a neměl by dobytek pod dohledem. Je přesvědčen, že za válkou proti jeho projektu stojí spíš lidská závist. Nad tím zase kroutí hlavou jeho odpůrci.

„Kdo by mu co záviděl? To je nesmysl. Kdyby měl stáj za obcí, tak ať tam má třeba pět set kusů dobytka. Ale stavět něco takového lidem pod okny je proti selskému rozumu,“ říká členka zastupitelstva Ludmila Nezbedová. Odpůrci mají obavy i z toho, že domy a pozemky v blízkosti stáje ztratí na ceně.